30 C 322/2021-18 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení byl závazek žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 5. 2020. 2. Po provedeném dokazování obsahem listin, které předložil žalobce, vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 22. 5. 2020 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytnul žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 21. 6. 2020. Žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, a to uvedením informací o požadované výše úvěru a doby trvání úvěru. Žalovaný potvrdil souhlas se smlouvou zaškrtnutím příslušného políčka a také tímto úkonem souhlasil s podmínkami, které mu byly předloženy rovněž na internetových stránkách žalobce. Žalobce po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru provedl identifikaci žalovaného, s čímž žalovaný souhlasil v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaný dále potvrdil své identifikační údaje (správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) tím, že zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil žalovaný SMS kódem [číslo] sloužícím jako podpis úvěrové smlouvy. V návaznosti na toto potvrzení smlouvy poskytl žalobce ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet žalovaného č. [bankovní účet] úvěr ve výši 3.000 Kč. Poskytnutí úvěru bylo doloženo potvrzením o provedené platbě z 22. 5. 2020. Žalovaná částka zahrnuje nesplacený úvěr 3.000 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 660 Kč, smluvní úrok z úvěru nebyl sjednán. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku zástupce žalobce ze dne 30. 12. 2020. 3. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v souladu s § 2395 a násl. o. z. Žalovaný nesplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil žalobci částku 3.660 Kč, kterou se zavázal vrátit nejpozději dne 21. 6. 2020. Úrok z prodlení byl uplatněn podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení jsou dle soudu podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá pohledávky ze stejného typu smluv o spotřebitelském úvěru v řadě případů, což vyplývá z povahy činnosti žalobce, který poskytuje a zprostředkovává spotřebitelské úvěry a v případě jejich nesplácení dlužné částky vymáhá. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrových smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 5. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 200 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka z 30. 12. 2020) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 189 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 6. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.