30 C 72/2020-122 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2020 domáhal určení svého vlastnického práva ke specifikovaným nemovitostem v [katastrální uzemí], [územní celek] s odůvodněním, že je otcem žalované a jako dárce uzavřel s žalovanou dne 26. 6. 2013 darovací smlouvu, na základě které nemovitosti převedl na žalovanou. V čl. IV. bodě 2. darovací smlouvy je zakotveno právo žalobce doživotního užívání nemovitosti bez jakéhokoli omezení. Žalobce očekával od žalované jakožto své dcery chování odpovídající poměrům a dobrým mravům. Žalovaná však v létě r. 2018 bez souhlasu žalobce, a ba naopak s jeho výslovným nesouhlasem, provedla velmi nekvalitně a ledabyle rekonstrukční práce bývalého chléva, který byl součástí domu [adresa], a to zcela vpravo při čelním pohledu na budovu [adresa], když z tohoto chléva vytvořila malou bytovou jednotku 2+kk s příslušenstvím. Následně pak přestěhovala všechny žalobcovy osobní věci do takto zrekonstruovaného bývalého chléva a donutila jej nadále užívat pouze tuto část domu. Z hlediska lidské důstojnosti a z hlediska základních hygienických a dalších požadavků na lidské bydlení, je dle žalobce bývalý chlév absolutně neobyvatelný, což žalobce zjistil v průběhu první poloviny r. 2019. Žalobce uvedl, v čem konkrétně spatřuje aspekty nepřijatelného a nedůstojného bydlení. Žalované dále vytýká, že o nemovitosti neprojevuje dostatečný zájem, pokud jde o jejich správu a údržbu. Dům chátrá a tráva na zahradě nebyla vůbec několik let posečena. V prostoru před domem se propadá dlažba, čímž vzniká nerovnost terénu a v zimě námraza podkladu a z toho vyplývající nebezpečí úrazu, při dešti se k budově stahuje značná vlhkost. Žalobce popsané jednání žalované vůči své osobě, které mu jako otci žalované subjektivně velmi ublížilo, považuje za natolik mravně závadné, že se rozhodl dar pro nevděk žalované odvolat s odkazem na ust. § 2072 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Písemné odvolání daru pro nevděk učinil žalobce dopisem ze dne 5. 2. 2020 adresovaným k rukám žalované. Žalovaná reagovala přípisem svého právního zástupce ze dne 6. 3. 2020, v němž bylo popřeno jakékoli mravně závadné jednání žalované vůči žalobci. 2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala, odmítla, že by žalobci jakkoli úmyslně či z hrubé nedbalosti ublížila. Žalobu označila za šikanózní a navrhla její zamítnutí. Pokud se žalovaná rozhodla k částečné rekonstrukci vlastní nemovitosti, souhlas žalobce k tomu nepotřebovala. Účelem rekonstrukce bylo mimo jiné zajištění zvýšení hodnoty nemovitosti a zlepšení původního dosti neutěšeného technického stavu stavby jako takové. Žalovaná nad rámec uvedeného uvedla, že odvolání daru žalobcem bylo opožděné. 3. Darovací smlouva byla uzavřena dne 26. 6. 2013 a ke vkladu vlastnického práva žalované došlo za účinnosti občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Soud proto upozornil účastníky s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2020 čj. 33 Cdo 3820/2019 – 145 (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, ze dne 31. 3. 2020), že byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014. Soud proto žalobce vyzval k doplnění tvrzení, zda se žalobce po žalované domáhá vrácení daru z důvodu chování hrubě porušujícího dobré mravy a v čem takové chování žalované spočívá. 4. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že jím popsané jednání žalované v žalobním návrhu je v hrubém rozporu s dobrými mravy a je tedy způsobilé založit právo žalobce na vrácení daru. Mezi žalobcem a žalovanou nebyla uzavřena žádná dohoda, že žalovaná provede rekonstrukci bývalého chléva v zadní části předmětného domu, učiní z něj fakticky samostatnou jednotku se dvěma místnostmi a sociálním zařízením a donutí jej tuto část domu užívat. Nicméně to by samo o sobě zřejmě nemohlo být považováno za jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy, i když i tato skutečnost výrazně limituje žalobce v užívání nemovitosti jako celku. Žalobce však namítá, že se zjevně nejedná o důstojné bydlení člověka, neboť rekonstrukce byla provedena velmi ledabyle a neodborně, takže žalobce je vystavován denně zápachu z jímky umístěné pod oknem v ložnici. Dále, že v jednotce je trvale chlad, ať je astronomické léto či zima a žalobce je nucen neustále topit. V jednotce je přítomna plíseň, která se nedá odstranit a která činí zejména ložnici (místnost s oknem na západ) neuživatelnou. Užíváním této jednotky pak dochází k trvalé škodě na zdraví žalobce. Všechny tyto skutečnosti jsou žalované známy a přesto neučinila nic, co by mohlo naznačovat snahu o nápravu stavu věci. Porušení dobrých mravů obdarovaným musí být buďto značné intenzity nebo porušování soustavné, popsané jednání žalované lze dle žalobce vnímat obojakým způsobem, neboť žalobce je nucen užívat část domu dlouhodobě, a to i za pro něj jednoznačně nepříznivých podmínek. Vystěhování žalobce do jednotky žalovanou bylo pro žalobce potupné. K rekonstrukci nemovitosti žalobce uvedl, že byla provedena způsobem, který nemovitost spíše znehodnotil. Námitku opožděného uplatnění požadavku na vrácení daru označil žalobce za bezpředmětnou, neboť právo podle § 630 obč. zák. se promlčuje v tříleté lhůtě. 5. Soud má na základě souhlasných prohlášení účastníků, z obsahu darovací smlouvy ze dne 26. 6. 2013 a výpisu z katastru nemovitostí za prokázané, že žalobce žalované daroval pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], dále pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Právní účinky vkladu vlastnického práva žalované vznikly ke dni 2. 7. 2013. V čl. IV. bod 2 darovací smlouvy obdarovaná (žalovaná) zřídila dárci (žalobci) právo doživotního bydlení v nemovitosti [adresa] a s tím přiměřené užívání parcely st. [anonymizováno]. 6. Z dopisu žalobce ze dne 5. 2. 2020 nazvaného„ Odvolání daru pro nevděk – předžalobní upomínka“ vyplývá, že žalobce se rozhodl odvolat dar pro nevděk žalované. Žalobce vytkl žalované jednání, které je dle něj zjevně v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná odsunula otce do neodborně zrekonstruovaných prostor bývalého chléva, které jsou zcela nevhodné k trvalejšímu užívání. Žalobce v dopise uvedl, že 1. Prostory je nutno vytápět celoročně, a to z důvodu špatné nebo chybějící izolace, kdy zejména od země je velmi chladno, a to i v letních měsících (náklady na teplo dosahují ročně velmi vysokých částek); 2. V místnosti s oknem na západní stranu je neutuchající zápach linoucí se z jímky bezprostředně sousedící s oknem, přičemž onu jímku vybudovala nebo zajistila její vybudování žalovaná bez souhlasu a vědomí žalobce; 3. V místnosti s oknem na západní stranu je vzlínající vlhkost, která přispívá k celkovému chladu v místnosti a vlhkosti např. i lůžkovin a k tvorbě plísní na stěnách místnosti; zároveň je v této místnosti tzv. zatuchlý těžký vzduch, který výrazně ztěžuje dýchání v této místnosti a je zde téměř vyloučen spánek; kromě toho vlhkost v kombinaci s plísní způsobuje žalobci respirační potíže; 4. Celkově kvalita rekonstrukčních prací, jimiž žalovaná z prostor bývalého chléva utvořila pro žalobce malý byt, je velmi nízká, když jde a neodborně provedené práce bez znalosti základních zákonitostí uplatňujících se ve stavebnictví, což snižuje kvalitu bydlení na úplné minimum a z hlediska únosnosti je zcela nevyhovující. Žalobce nadto vytknul žalované nedostatečný zájem o správu a údržbu nemovitostí – dům chátrá, tráva na zahradě nebyla posečena, v prostoru před domem se propadá dlažba, čímž vzniká nerovnost terénu, nebezpečí úrazu a při dešti se k budově stahuje značná vlhkost. V závěru žalobce vyzval žalovanou k předání vyklizených nemovitostí a k poskytnutí součinnosti ke zpětnému zápisu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí. 7. Žalovaná dala najevo, že nehodlá poskytnout žalobci součinnost směřující ke změně údajů o vlastnickém právu v katastru nemovitostí. Žalovaná je zapsána jako vlastnice nemovitostí v katastru a je přesvědčena o nedůvodnosti nároku žalobce na vrácení daru. Aby žalobce dosáhl zápisu tvrzeného práva do katastru, musí se domoci vydání soudního rozhodnutí o určení svého vlastnického práva k nemovitostem. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení je proto dán. 8. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z výpovědí žalobce a žalované. Účastníci se shodovali na důvodu darování nemovitostí žalované v roce 2013. K bezúplatnému převodu vlastnického práva z žalobce na žalovanou došlo podle jejich souhlasných tvrzení proto, aby byly v případě dědění po žalobci vyloučeny nároky polorodého bratra žalované, kterého žalovaná nikdy v životě nepoznala a žalobce se s ním jako otec dlouhodobě nestýká. Oba účastníci potvrdili, že stav domu [adresa] ještě před darováním byl takový, že nutně vyžadov