130 C 13/2021-98 — Okresní soud v Trutnově

1. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo] [obec] [část obce] zahájila dne 18. 5. 2021 proti tehdejšímu žalovanému [celé jméno původního účastníka], [IČO], se sídlem [adresa původního účastníka]. K odůvodnění uplatněného nároku uvedla, že se stala věřitelem žalovaného na základě ústní smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 5. 2018. Žalobkyně žalovanému poskytla bezúročně částku 300.000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit do 25. 5. 2018. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k vrácení půjčky telefonicky, osobně i korespondenčně po uplynutí splatnosti půjčky, žalovaný však půjčku do zahájení soudního řízení žalobkyni nevrátil, nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 6. 12. 2019. 2. Žalovaný [celé jméno původního účastníka] v podaném odporu proti platebnímu rozkazu označil uplatněný nárok za zcela nedůvodný. 3. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2022 č. j. [insolvenční spisová značka] bylo rozhodnuto, že se zjišťuje úpadek společnosti [právnická osoba] a na její majetek byl prohlášen konkurz. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako insolvenční správkyně dlužníka navrhla v řízení o zaplacení částky 300.000 Kč s příslušenstvím pokračovat a stala se žalobkyní. 4. Žalovanému byla vzhledem k jeho nepříznivému zdravotnímu stavu ustanovena zákonná zástupkyně (manželka), která uplatněný nárok neuznala. Uvedla, že její manžel měl s jednatelem společnosti [právnická osoba], panem [jméno] [příjmení], respektive s paní [příjmení] [jméno] [příjmení], která za pana [příjmení] jednala, řadu obchodních jednání, proto ji překvapilo, že by se mělo jednat o půjčku. Je sice nesporné, že částka ve výši 300.000 Kč byla připsána na účet č. [bankovní účet] dne 9. 5. 2018 z účtu č. [bankovní účet], ale bez uvedení jakékoli poznámky. Lze se proto domnívat, že se jednalo o výplatu odměny za služby, které pan [celé jméno původního účastníka] vykonával pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení], resp. pro [právnická osoba] I kdyby se snad žalobkyni podařilo prostřednictvím nepravdivě vypovídajících svědků prokázat, že se jednalo o zápůjčku, nikdy nebyla sjednána její splatnost. V takovém případě by splatnost zápůjčky závisela na vypovězení smlouvy, k čemuž však nedošlo. Pokud by soud dospěl k závěru, že částka vyplacená žalovanému nebyla odměnou za služby, ale zápůjčkou, namítla zástupkyně žalovaného promlčení uplatněného nároku. 5. Shora popsanou obranu žalovaného převzal a rozvinul jeho soudem ustanovený opatrovník advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který zdůraznil, že žalobkyně ničím neprokazuje žalobní tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce. Z detailu pohybu na účtu, který byl doložen žalobkyní, je naopak zřejmé, že odesílatel platby do poznámky uvedl„ záloha“. Takový údaj v žádném případě nekoresponduje s tím, že by se mělo jednat o půjčku, naopak spíše svědčí o tom, že se jednalo o platbu související s obchodní spoluprací účastníků, jak uváděla manželka žalovaného. Pokud by soud dospěl k závěru, že není prokázána ani existence smlouvy o zápůjčce a ani jiný důvod, pro který byly peníze zaslány, a věc posuzoval v režimu bezdůvodného obohacení, vznesl žalovaný námitku promlčení. Podle názoru žalovaného k promlčení došlo dne 10. 5. 2021 a žaloba byla dne 18. 5. 2021 podána až po uplynutí promlčecí doby. Žalobní tvrzení o splatnosti půjčky k 25. 5. 2018 označil žalovaný za ničím neprokázaná a evidentně motivovaná snahou odvrátit námitku promlčení. 6. Na straně žalované bylo s účinností ke dni 3. 10. 2023 rozhodnuto o procesním nástupnictví, žalovaná setrvala na stanovisku svého předchůdce a navrhla zamítnutí žaloby. 7. Žalobkyně na obsah vyjádření žalovaného k žalobě, které jí bylo doručeno dne 7. 10. 2022, přes výzvu soudu nijak nereagovala. Bez odezvy ze strany žalobkyně zůstal i přípis soudu ze dne 8. 12. 2022, vyzývající žalobkyni ke sdělení stanoviska k námitce promlčení. Před nařízením jednání byla žalobkyně znovu vyzvána k označení důkazu k prokázání tvrzení, že se [celé jméno původního účastníka] zavázal vrátit společnosti [právnická osoba] poskytnutou částku 300.000 Kč do 25. 5. 2018. Soud žalobkyni vyzval též k doplnění tvrzení a k vysvětlení, proč byl v poznámce k bezhotovostní platbě částky 300.000 Kč dne 8. 5. 2018 uveden údaj„ záloha“. 8. Žalobkyně nereagovala na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů doručenou dne 9. 10. 2023. K jednání dne 14. 11. 2023, k němuž byla zároveň předvolána, se žalobkyně bez omluvy nedostavila. Žalobkyně o odročení nařízeného jednání nepožádala, soud proto ve věci jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 9. Soud provedl důkaz obsahem záznamu o bezhotovostní platbě předložený žalobkyní, z něhož vyplývá, že dne 8. 5. 2018 provedla a autorizovala [jméno] [příjmení] z účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] převod částky 300.000 Kč na účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] V kolonce o poznámce je uvedeno„ záloha“. Nic dalšího z uvedeného důkazu, který žalobkyně předložila k prokázání svých tvrzení, zjistit nelze. Zejména nelze dovodit účel převodu finančních prostředků ani skutečnost, že by měly být vráceny zpět nejpozději do 25. 5. 2018. Žalobkyně ke svému tvrzení o závazku příjemce k vrácení částky 300.000 Kč nenabídla žádný důkaz. Písemná upomínka společnosti [právnická osoba] [celé jméno původního účastníka] ze dne 6. 12. 2019 obsahující tvrzení o krátkodobé zápůjčce se splatností dne 25. 5. 2018 není způsobilým důkazem k prokázání existence smluvního vztahu. Soud poukazuje i na rozporuplná tvrzení o splatnosti tvrzeného závazku. Žalobkyně uváděla, že poskytnuté prostředky měly být navráceny dne 25. 5. 2018, v takovém případě by bylo logické požadovat úrok z prodlení od 26. 5. 2018. V žalobě však byl úrok z prodlení uplatněn bez bližšího zdůvodnění až od 26. 5. 2019. 10. Protože žalobkyně nereagovala na předchozí výzvy soudu k doplnění tvrzení a navržení důkazů, byl soud přípraven vyzvat žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v průběhu jednání dne 14. 11. 2023 k vylíčení rozhodných skutečností, k doplnění tvrzení a zejména k označení důkazů k prokázání sporných tvrzení o závazku žalovaného k vrácení částky 300.000 Kč nejpozději dne 25. 5. 2018. Žalobkyně se jednání neúčastnila, potřebná tvrzení ani důkazy včas nepředložila. Soud proto mohl vycházet pouze ze skutečností vyplývajících z provedeného dokazování, jak jsou popsány v předchozím odstavci. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, což má bez dalšího za následek její neúspěch v tomto soudním sporu. Soud proto žalobu o zaplacení částky 300.000 Kč s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl. 11. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalované vznikl nárok na vynaložené náklady řízení spočívající v jejím právním zastoupení. Advokátovi žalované náleží podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna za dva úkony právní služby po 9.500 Kč (převzetí věci, účast u jednání soudu), a dvě paušální náhrady po 300 Kč Náklady se navyšují o 4.116 Kč tj. DPH ve výši 21 % z částky 19.600 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové 23.716 Kč splatné k rukám advokáta žalované. Lhůta k náhradě nákladů byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.