15 C 310/2023-36 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr. Žalobce uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 23.09.2021 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238180608, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000,00 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 6 176,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 395,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,44 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500,00 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 721,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 312,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22.09.2022 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 01.10.2021. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 000 Kč. Ke dni 19.03.2022 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 8 157,10 Kč a dlužný poplatek částku 5 178,90 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16.12.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud vzal na základě předložených důkazů (smlouva o spotřebitelském úvěru, zákaznická karta, smlouva o postoupení) za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 23.09.2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 238180608. Před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované, přičemž vycházel z údajů uvedených v tzv. zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr. Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovaným žalobci. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou. Předloženou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností [právnická osoba]. Soud předně dovodil, že původní věřitel před uzavřením smlouvy splnil povinnosti uvedené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy ověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaný si musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil a ani neprokázal, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatil vyšší než jím zohledněnou částku. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž sjednaný úrok z úvěru a úrok z prodlení. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 252 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.