19 C 75/2023-26 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 1. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 12.065,93 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o neuhrazenou kupní cenu za dodanou elektřinu právním předchůdcem žalobce žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 2. 1. 2014. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 2,4 o.s.ř. na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel dne 27. 3. 2023. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobci byla shora uvedená výzva doručena do datové schránky dne 20. 3. 2023. Žalobce se k výzvě nevyjádřil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 2. 1. 2014 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Na základě uzavřené smlouvy poskytovala společnost [právnická osoba] žalovanému dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a to na par. [číslo]. Dodanou elektřinu za fakturační období od 22. 8. 2019 do 19. 8. 2020 společnost [právnická osoba] žalovanému vyúčtovala řádnou fakturou č. 2027619278 na částku 8.420,36 Kč splatnou dne 8. 9. 2020, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Dodanou elektřinu za fakturační období od 20. 8. 2020 do 17. 12. 2020 společnost [právnická osoba] žalovanému vyúčtovala konečnou fakturou [číslo] na částku 3.645,57 Kč splatnou dne 18. 1. 2021, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl k úhradě služných částek za dodanou elektřinu vyzýván výzvami ze dne 20. 7. 2020 a 29. 10. 2020. Dne 13. 10. 2017 uzavřel žalobce se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek ve znění následných dodatků, pohledávka za žalovaným přešla na žalobce ke dni 229. 11. 2022. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 6. 12. 2022 odeslaným žalovanému téhož dne. Dne 6. 12. 2022 byla žalovanému zaslána i předžalobní výzva k plnění, avšak bezvýsledně. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Soud předně dovodil, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla původním věřitelem (dodavatelem elektřiny) postoupena. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek včetně dodatků a seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky. Dále bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným existoval smluvní vztah, v jehož rámci právní předchůdce žalobce žalovanému do jeho odběrného zařízení dodával elektřinu a žalovaný měl platit cenu dodané elektřiny. Žalovaný byl v řízení nečinný. Výši v řízení uplatněné částky nezpochybňoval. Obdobně žalovaný netvrdil a neprokázal, že na vyúčtovanou částku zaplatil více, než tvrdí žalobce. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury. Soud žalobci přiznal úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 S. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je žalovaný povinen nahradit žalobci, tak činí celkem 2.252 Kč. Soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá pohledávky z titulu postoupených dlužných částek z nezaplacených faktur za dodávku elektřiny v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.