30 C 233/2023-27 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] č. 0227073650, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 440.000 Kč. Ve smlouvě o úvěru bylo sjednáno splacení úvěru v pevně stanovených měsíčních splátkách skládajících se z platby na jistinu a úrok v ujednané výši 6.287,31 Kč. Žalobkyně v souladu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru provedla s odbornou péčí a v souladu s nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně individuální posouzení úvěruschopnosti zájemce o úvěr. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z informací získaných od spotřebitele. Úvěrovaný byl zejména dotazován s ohledem na výši úvěru na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Zároveň se však žalobkyně nespokojila toliko s tvrzeními žalovaného o příjmové a výdajové stránce a vyvinula aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech úvěrovaného. Především pak ověřila získané informace nahlédnutím do databází BRKI, NRKI, a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR. Zároveň žalobkyně zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného zároveň žalobkyně porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce úvěrovaného s historickými daty Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřila výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřila z interních i externích zdrojů. V případě žalovaného po individuálním vyhodnocení poměrů úvěrovaného při zohlednění výše stanovené splátky a při respektování politiky obezřetného úvěrování žalobkyně shledala, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. 2. Úvěr ve výši 440.000 Kč byl žalovaným načerpán převodem na bankovní účet specifikovaný ve smlouvě o úvěru. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalovaného), zaslala mu žalobkyně oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kde žalovaného informovala o prohlášení jeho úvěru za splatný ke dni 23. 12. 2022 a současně ho vyzvala k úhradě již splatné částky. Žalovaná pohledávka se skládá z načerpané neuhrazené jistiny úvěru v částce 333.018,73 Kč -výše dlužné jistiny je dána jako rozdíl mezi čerpáním ze strany žalovaného a úhradami připadajícími na dlužnou jistinu, z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky v částce 16.851,51 Kč, z úroku z prodlení počítaného z částky dlužné jistiny a kapitalizovaného ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 27. 4. 2023 v částce 15.125,75 Kč, z úroku z prodlení počítaného z částky obchodního úroku a kapitalizovaného ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 27. 4. 2023 v částce 1.182,28 Kč, z částek 2.800 Kč a 1.500 Kč - dílčích poplatků předepsaných žalovanému (poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu, dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, na kterou nereagoval. 3. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil. 4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru, podklady k prověření úvěruschopnosti, smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 10. 10. 2018, platební historií úvěrového účtu č. [bankovní účet] dokládající čerpání úvěru žalovaným dne 10. 10. 2018 a následný proces splácení úvěru, oznámením banky o prohlášení úvěru za splatný – dopis ze dne 25. 12. 2022, předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2023. 5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný požádal dne 10. 10. 2018 žalobkyni o poskytnutí úvěru 440.000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl údaje o výši svých příjmů a výdajů a dal souhlas k použití dat z jeho běžného platebního účtu k vyhodnocení jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně tato data využila a prověřila úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru byla uzavřena a peněžní prostředky čerpány dne 10. 10. 2018. Byla sjednána úroková sazba ve výši 11,90 % ročně s tím, že úroky z poskytnutého úvěru byly bankou účtovány průběžně a zaúčtovány měsíčně v anuitní splátce. Současně bylo sjednáno hrazení měsíčních poplatků za pojištění úvěru ve výši 560 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet úvěr ve 120 pravidelných splátkách ve výši 6.847,31 Kč. Z platební historie úvěru vyplývá, že žalovaný přestal ve druhé polovině roku 2022 úvěr splácet, opakovaně se tak dostával do prodlení s plněním povinností stanovených v úvěrové smlouvě. Dopisem ze dne 25. 12. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho úvěr prohlašuje za splatný ke dni 23. 12. 2022, zároveň jej vyrozuměla o zániku pojištění. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, která ke dni zesplatnění činila včetně příslušenství 354.948,95 Kč. Dle žalobkyně žalovaný na zesplatněný dluh ničeho nezaplatil. Výši vymáhané jistiny, úroku, úroku z prodlení a poplatků doložila žalobkyně historickým výpisem z účtu. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy s tím, že jinak se bude žalobkyně svého nároku domáhat v soudním řízení. <i>6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 7. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně po splnění povinnosti přezkoumat úvěruschopnost žalovaného poskytla žalovanému za sjednaných podmínek úvěr ve výši 440.000 Kč. Žalovaný nesplnil povinnost dlužníka vrátit poskytnuté prostředky, platit sjednané pojištění a uhradit úrok, poplatky a sankční poplatky za porušení smluvních povinností. Žalovaný v soudním řízení netvrdil ani neprokázal opak. Výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částky uvedené ve výroku rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, vznikl jí nárok na náklady řízení. Žalobkyně vynaložila částku 13.493 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradila náklady právního zastoupení. Advokátovi žalobkyně náleží podle vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby po 9.820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), za každý z úkonů pak paušální náhrada 300 Kč. Zástupce žalobkyně doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21 % DPH z částky 25.450 Kč, tj. 5.344,50 Kč. Celkově tak žalobkyně na nákladech řízení vynaložila částku 49.647,80 Kč (13.493 + 29.880 + 6.274,80 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobkyně. 9. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.