6 C 126/2023-30 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou k soudu dne 2. 5. 2023 se manželka domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že se s manželem zná od školky, jejich vztah však začal až 14. 2. 2023 a krátce na to uzavřeli manželství. Následně však zjistila, že jí manžel opakovaně lže ohledně zaměstnání, navštěvuje restaurace a vinotéku a to i na dluh, jeho matka ho podporuje a dává mu peníze na alkohol a cigarety. Manžel neudělal nic, aby spolu mohli plnohodnotně žít, jeho rodina naopak požadovala, aby se k nim nastěhovala a to nepochybně proto, aby měli přístup k jejím finančním prostředkům. Manžel se k návrhu na rozvod nevyjádřil, k jednání soudu se opakovaně nedostavil, svou neúčast u jednání neomluvil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a věc projednal v jeho nepřítomnosti. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování oddacím listem a výpovědí manželky. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 1. 4. 2023 před [stát. instituce]; u obou manželů se jednalo o manželství první, za jeho trvání se děti nenarodily. Manželé se znali již od dětství, znovu se setkali někdy v r. 2022 a dne 14. 2. 2023 navázali vztah. Pro manželku to byl první vztah, byla zamilovaná a věřila, že to s ní myslí vážně, i když ji kamarád upozorňoval, že manžel požívá alkohol. Manžel sliboval, že se změní a protože se v té době vdávala matka manželky, rozhodli se rovněž uzavřít manželství. Již asi týden po svatbě však zjistila, že manžel nechodí do práce, peníze připravené na bydlení propíjel ve vinotéce, kde pil i na dluh; údajně udržuje vztah s nějakým mužem. Situaci se snažila řešit i prostřednictvím matky manžela, ale bezvýsledně. Manželé spolu nežijí, od května 2023 není s manželem v žádném kontaktu, manžel jí vzkázal, že o ni nestojí, ať si podá návrh na rozvod. Dle ust. § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že manželé přistoupili k uzavření manželství lehkovážně po krátké známosti, které netrvala ani dva měsíce. Je tak zřejmé, že se vzájemně nemohli dostatečně poznat, manželka navíc přehlížela chování manžela (požívání alkoholu) ještě před manželstvím. Manželé spolu nezačali žít, nebydlí společně a manželství je pouze formálním svazkem, kdy žádnou ze svých funkcí ani nezačalo plnit. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve lehkovážném přístupu účastníků k uzavření manželství, který je zřejmý i ze současného přístupu manžela k probíhajícímu soudnímu řízení. Soud má tedy za prokázáno, že manželství účastníků je pouze formální a ani do budoucna nelze očekávat naplnění jeho jednotlivých funkcí; proto návrhu manželky vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o ust. § 23 věta prvá zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení.