15 C 156/2023 — Okresní soud v Trutnově

1. Rozsudkem č. j. 15 C 156/2023-39 vyhověl soud návrhu žalobce na zaplacení částky 61 378 Kč s příslušenstvím s tím, že se této povinnosti může zprostit vydáním 6 ks dveří a obložek zabudovaných na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 1. 2020 mezi žalobcem a žalovaným do domu na adrese , adresa, . Dospěl k závěru, že předmětem smluvního závazku mezi účastníky byl prodej a montáž dveří a obložek včetně kování a na právní vztahy aplikoval režim obecné právní úpravy vyplývající z ust. § 2991 an. o. z. Další podstatné závěry soudu byly následující: žalovaný od smlouvy platně odstoupil (tato otázka byla předmětem sporu vedeného u Okresního soudu v Trutnově pod sp.zn. 16 C 238/2020), vrácení plnění poskytnutého žalobcem dobře možné není. Dílo se stalo součástí nemovitosti žalovaného a nelze je bez dalšího odstranit, aniž by se nemovitost znehodnotila a poškodily zejména obložky dveří. Navíc by si odstranění díla zjevně vyžádalo značné dodatečné náklady, jež žalovaný není ochoten nést. Není-li vrácení poskytnutého plnění in natura dobře možné, musí být za něj žalobci poskytnuta peněžitá náhrada. Uzavřel, že žalobce má ve smyslu § 2999 odst. 2 o. z. právo na náhradu ve výši sjednané úplaty sníženou o vadnost dodávky, tj. o částku 5 000 Kč, jejíž výši učinili účastníci nespornou. Žalovanému poté uložit zaplatit žalobci sjednanou cenu dodávky 57 750 Kč (tj. bez nedodaných sedmých dveří v ceně 12 865 Kč) s připočtením 15 % DPH = 66 378 Kč, poníženou o slevu 5 000 Kč za vadnost věci.2. Výše uvedený rozsudek byl k odvolání žalovaného zrušen. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. č. j. 47 Co 167/2023-64 vyplynulo, že „žalovaný účinně odstoupil od uzavřené smlouvy o dílo pro podstatné porušení povinností, čímž došlo ke zrušení závazku od jeho počátku (§ 2004 o. z.) a účastníci jsou povinni vypořádat bezdůvodné obohacení vzniklé zrušením tohoto závazku (§ 2993 o. z.), neboť na tento případ nedopadá jiný, zvláštní způsob vypořádání zaniklého smluvního vztahu. V tomto směru okresní soud přehledně vyložil, proč se zde neuplatní způsob vypořádání vydáním věci vzniklé zpracováním dle ust. § 2602 o. z. Krajský soud by mohl jím zmíněné důvody leda opakovat, tedy na ně pro stručnost odůvodnění odkazuje. Okresní soud rovněž správně uvedl, že právo na peněžitou náhradu má ve smyslu § 2999 o. z. ochuzený v případě, že není dobře možné vydat předmět bezdůvodného obohacení. … Jde-li však o rozsah obohacení, nejsou jeho závěry prozatím úplné, tudíž správné. Ač okresní soud citoval z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1060/2017, že při vypořádávání bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku odstoupení od smlouvy o dílo pro vady předmětu plnění je nutné peněžitou náhradu ve smyslu § 2999 odst. 2 o. z. odvíjející se od sjednané úplaty, stanovit se zřetelem k vadnosti či neúplnosti poskytnutého plnění a reálné využitelnosti výsledku činnosti zhotovitele pro objednatele, těmito závěry se při stanovení výše peněžité náhrady odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu žalovaného (objednatele) důsledně neřídil. Zohlednil sice vadnost poskytnutého plnění, nikoli však jeho neúplnost v podobě chybějících posledních dveří, jež měly tvořit estetický celek v interiéru ani k reálné využitelnosti neúplného výsledku činnosti žalobce pro žalovaného, kterému přes tři roky šestero dveří slouží. Žalovaný namítá neúplnost i vadnost poskytnutého plnění a zpochybňuje využitelnost, což má mít za následek snížení jeho skutečného majetkového prospěchu, jemuž má peněžitá náhrada odpovídat. Pro úplnost právního posouzení se okresní soud bude muset těmito námitkami ještě zabývat a zohlednit, pokud mají za následek snížení skutečného majetkového prospěchu žalovaného coby objednatele díla. Obohacený je totiž povinen vydat jen ten majetkový prospěch, jehož se mu obohacením dostalo.“3. Žalovaný se žalobou ani s názory soudů obou stupňů nesouhlasil, v podstatě po celé řízení tvrdil, že nárok žalobce není dán. Opakovaně poukazoval na vady dodaných dveří (pozn. soudu: ač se účastníci ohledně těchto drobných vadách dohodli na alikvotní náhradě – slevě – při prvním jednání, které se v dané věci konalo – čl. 23 spisu) a dále na to, že aplikace výše cit. ustanovení § 2999 odst. 2 o. z. není na místě.4. Soud, vázán výše uvedeným závěrem odvolacího soudu, řešil snížení majetkového prospěchu žalovaného v důsledku neúplné dodávky. Jinak řečeno bylo na soudu, aby posoudil, o kolik se snížil majetkový prospěch žalovaného v důsledku nedodání jednoho ks dveří.5. Estetika je tradičně definována jako „věda o kráse“. Pojem vychází z řeckého aisthésis – vnímání. Estetika se zabývá především problematikou krásy, vznešenosti, umění a jeho teorie. Pojmem estetický se většinou míní něco příjemného na pohled nebo poslech, ovšem vnímání estetiky je velmi individuální záležitost. Každý má jiný vkus, jiné preference. https://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika6. V duchu výše uvedeném šlo o poměrně zvláštní otázku, kdy soud neměl zkoumat nevzhlednost („ne krásu“) dodaných dveří, ale to, jak neesteticky („ne krásně“) působí to, že jedny dveře nebyly dodány. Soud má za to, že se jedná jedna k otázku značně problematickou a individuální; navíc sám žalobce opakovaně argumentoval tím, že uvedené dveře byl připraven dodatečně dodat, s čímž nesouhlasil žalovaný. Soud krom toho, že vedl účastníky ke smíru, postupoval podle své úvahy (§ 136 o.s.ř.) a bezdůvodné obohacení snížil o 15 %, když žalovanému ničeho nebrání v tom, aby si dveře a obložky, které se nadále vyrábí (viz. zpráva firmy Sapeli na čl. 90 spisu) zakoupil. Zmíněná sleva 15 % je jakousi slevou za to, že žalovaný musel po dobu vyřešení platnosti odstoupení od smlouvy snášet to, že mu jedny dveře chybí. Poté, co bylo o bylo pravomocně o jeho účinném odstoupení rozhodnuto (rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č.j. 16 C 238/2020-63 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 47 Co 63/2022-88) mu ničeho nebránilo v tom, aby ne estetično napravil objednávkou chybějících dveří ať již přímo od firmy Sapeli nebo od jiného subdodavatele. V části týkající se 15 % z ceny díla (viz. výše) byla proto žaloba výrokem II. zamítnuta; ohledně zbylé části bylo nároku žalobce plně vyhověno a to včetně zákonného úroku z prodlení, přičemž počátek jeho běhu se odvíjí od lhůty k plnění poskytnuté žalobcem žalovanému v předžalobní upomínce ze dne 5.5.2023.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Předmětem žaloby byla částka 69 841,20 Kč; přiznáno bylo 52 171,30 Kč; žalobce byl úspěšný v 75%; neúspěšný ve 25% žalované částky; proto mu soud přiznal 50% uplatněných nákladů řízení (75% - 25% = 50%). Soud žalobci přiznal odměnu dle vyhl. č. 177/1996Sb. – 3 900 Kč/1 úkon - za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se skutkovým základem, sepis žaloby, replika, účast na jednání soudu prvého stupně); - 3 580 Kč/1 úkon - za další 4 úkony učiněné po částečném zastavení řízení co do částky 8 463,20 Kč (replika k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, účast na jednání soudu prvého stupně, písemný závěrečný návrh), 9 x RP, cestovné z Trutnova do Hradce a Králové a zpět ve výši 788,33 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 400,- Kč, 21% DPH z odměn a náhrad a soudní poplatek ve výši 3 493,- Kč. Celkové náklady činí částku 49 120 Kč a 50 % z této částky poté 24 560 Kč. Tyto náklady jsou splatné k rukám advokáta žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).8. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delších lhůt.