16 C 137/2024-51 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 1. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 91 081,02 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku shora. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3. 11. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce č. 22200681, na jejímž základě byla žalovanému téhož dne žalobkyní vyplacena zápůjčka ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku 133 016 Kč (tedy vrátit jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 49 416 Kč a administrativní poplatek ve výši 33 600 Kč, a to ve 47 měsíčních splátkách po 2 772 Kč a v poslední 48 splátce ve výši 2 732 Kč). Splatnost první splátky byla dohodnuta na 18. 12. 2022. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně v souladu s ustanovením článku 11 smlouvy o zápůjčce ve spojení s ustanovením v článku 13.7. Obchodních podmínek neuhrazenou část jistiny zesplatnila, a to ke dni 26. 6. 2023. Žalobkyně žalobou požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 50 000 Kč, neuhrazených obchodních úroků v celkové výši 11 058 Kč, neuhrazených měsíčních poplatků za správu zápůjčky (administrativních poplatcích) ve výši 4 900 Kč, zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni 25. 1. 2024 na částku 6 636,12 Kč, smluvní pokuty pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části v celkové výši 17 336,90 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle článku 10 smlouvy o zápůjčce ve spojení s bodem II.2.A až II.2.F sazebníku úroků (ve sjednané paušální výši 4 000 Kč) ve výši 1 150 Kč, když takto uplatněné náklady fakticky odpovídaly skutečným nákladům žalobkyně na odeslání všech upomínek. Žalovaný neuhradil na předmětnou smlouvu o zápůjčce ničeho. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z průměrných příjmů žalovaného ve výši 30 596,36 Kč měsíčně, kdy mezi výdaje zahrnula splátky úvěru ve výši 8 598 Kč a částku ve výši 1 115 Kč jako splátku kreditní karty. Dospěla k použitelnému příjmu žalovaného ve výši 6 601,41 Kč, přičemž průměrná výše nové splátky činila 2 838,41 Kč.2. Žalovaný se k nařízenému jednání ve věci samé bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Ve věci se nevyjádřil ani písemně.3. Na základě účastníky předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:4. Ze smlouvy o zápůjčce č. 22200681 soud zjistil, že žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne 3. 11. 2022 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 50 000 Kč buď v hotovosti či na bankovní účet č. , č. účtu, .5. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 3. 11. 2022.6. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích ze dne 31. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný při žádosti o zápůjčku uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 22 500 Kč, výdaje spočívající v pravidelných měsíčních splátkách půjček ve výši 5 000 Kč, průměrné měsíční výdaje kromě nákladů na bydlení ve výši 2 000 Kč. Dále uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, za které vynaloží 8 500 Kč měsíčně. Je svobodný, v domácnosti žije sám.7. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu žalovaného činil k 1. 7. 2022 částku 17 344,24 Kč, k 31. 10. 2022 pak částku – 1,31 Kč. Dne 15. 7. 2022 obdržel žalovaný půjčku od společnosti , právnická osoba, . ve výši 20 000 Kč, dne 26. 7. 2022 půjčku od společnosti , právnická osoba, ve výši 60 000 Kč, 30. 9. 2022 obdržel úvěr od společnosti , Anonymizováno, ve výši 40 000 Kč a dne 10. 10. 2022 částku 13 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . V říjnu 2022 pak lze na účtu žalovaného identifikovat mj. dne 5. 10. 2022 splátku půjčky pro společnost , Anonymizováno, ve výši 4 000 Kč se zprávou pro příjemce „Platba , Anonymizováno, půjčky, omlouvám se ale víc jsem poslat nemohl momentálně a v příštích dnech udělám vše pro to abych mohl poslatdalsi,“ dne 13. 10. 2022 platu společnosti , právnická osoba, . ve výši 1 295 Kč, téhož dne platbu společnosti , právnická osoba, . jako splátky úvěru ve výši 2 163 Kč, téhož dne platbu společnosti , Anonymizováno, ve výši 3 000 Kč se zprávou pro příjemce „Platba , Anonymizováno, půjčky, omlouvám se ale víc jsem poslat nemohl momentálně a v příštích dnech udělám vše pro to abych mohl poslatdalsi“ a rovněž téhož dne platbu společnosti , Anonymizováno, ve výši 2 980 Kč. Příjmy žalovaného činily v červenci 2022 částku 61 732 Kč od společnosti , Anonymizováno, a od společnosti , Anonymizováno, , v srpnu 2022 částku 47 682 Kč od společnosti , Anonymizováno, , v září 2022 částku 39 115 Kč od společnosti , Anonymizováno, a částečně (ve výši 20 000 Kč) od neidentifikovaného plátce a v říjnu 2022 pak částku 21 805 Kč.8. Z dalších účastníky předložených listin soud nezjistil pro posouzení věci žádné významné skutečnosti.9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odst. 1, 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.15. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zapůjčila částku 50 000 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by poskytnutou zápůjčku vrátil, netvrdil, že by smlouvu neuzavřel nebo že by mu zápůjčka nebyla poskytnuta.16. Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalované). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně sice uvedla poměrně podrobné sdělení, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného, nicméně žalobkyní provedené prověření nedostálo požadavkům uvedeným v § 86 odst. 1 ZSÚ. Z celkových pohybů na účtu žalovaného je zjevné, že se žalovaný dostává do dluhové spirály, kterou se snaží „řešit“ sjednáváním mnoha dalších úvěrů (zápůjček) od nebankovních společností. Za období od července do října 2022 se zůstatek na účtu žalovaného snížil o 17 345,55 Kč i přesto, že v uvedeném období byly žalovanému poskytnuty úvěry (zápůjčky) v celkové výši 133 000 Kč, a to od 4 různých nebankovních společností. Žalobkyně pak sice podrobně rozepsala, jaké částky výdajů žalovaného posuzovala a že jí vyšla dostatečná disponibilní částka pro poskytnutí zápůjčky, avšak uvedený postup žalobkyně by