16 C 46/2024-26 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo 1401233632 ze dne 4. 4. 2021 žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se vedle zapůjčené částky zavázal zaplatit úrok ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Součet těchto částek se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 5. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Za dobu trvání smlouvy až do postoupení pohledávky uhradila pouze 2 540 Kč, kdy tato částka byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost v částce 69,97 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce 420,03 Kč (zbylá částka ve výši 650 Kč byla právní předchůdkyní žalobkyně započtena na náklady vymáhání, smluvní pokutu a zaslání upomínek, které žalobkyně nepožaduje). Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dosud neuhrazené jistiny ve výši 7 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 330,03 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 379,97 Kč. Žalobkyně, které byla pohledávka ze shora uvedené smlouvy postoupena, dále požadovala příslušenství tvořené úrokem a zákonným úrokem z prodlení.2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dne 25. 3. 2024. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobkyně již v žalobě s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 15. 5. 2024.3. Na základě předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , právnická osoba, uzavřela dne 4. 4. 2021 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaná téhož dne v hotovosti převzala částku 7 000 Kč. V čl. 1.9 smlouvy se zavázala kromě jistiny zaplatit úrok ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. Podle článku 5.1 písm. a) smlouvy bylo dohodnuto, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat mj. úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle čl. 1.4 činí úroková sazba 32,15 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Podle čl. 1.3 se tato smlouva uzavírá na dobu určitou, podle kterého se smlouva uzavírá na dobu 60 týdnů, která se však prodlužuje podle čl. 2.6 až do dne vypořádání veškerých závazků.5. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala finanční situaci žalované. Z bankovních výpisů zjistila příjem žalované ve výši 20 723 Kč. Z nájemní smlouvy zjistila její měsíční výdaje na bydlení ve výši 7 000 Kč. Dále byly zjištěny osobní výdaje žalované (za telefon, jídlo, léky, dopravu, oblečení) ve výši 12 000 Kč měsíčně. Po celkovém zhodnocení těchto údajů dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k použitelnému příjmu ve výši 1 723 Kč měsíčně.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne 1. 6. 2023 pohledávku za žalovanou žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky a přiloženého podacího lístku soud zjistil, že o postoupení pohledávky byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměna oznámením z 23. 6. 2023.8. Z výzvy k plnění a přiloženého podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 29. 9. 2023 s upozorněním, že nedojde-li k úhradě, bude žalobkyně vymáhat dluh soudní cestou.9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, protože žalovaná pohledávka jí byla původním věřitelem postoupena. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy je povinností žalované zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou část částky, kterou se zavázala uhradit, tj. 10 710 Kč. Kromě toho je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky do zaplacení, který žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky. Ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky do zaplacení je pak žalovaná povinna z dlužné jistiny zaplatit na základě článku 1.4 smlouvy rovněž úrok ve výši 32,15 %, kdy žalobkyně požadovala žalobou úrok v nižší výši, a to 20,79 % ročně, přičemž od 91. dne prodlení je výše úroku limitována ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru na sazbu 11,75 % ročně. I tento úrok žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila a ani neprokázala, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatila.13. Žalobkyně rovněž splnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalované). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. […] Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu). V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně zjistila zejména výši příjmu z bankovních výpisů, výdaje žalované na bydlení z předložené smlouvy o nájmu a výši jejích osobních výdajů a dospěla k tomu, že rozdíl mezi příjmy a výdaji (disponibilní zůstatek) žalované činí měsíčně 1 723 Kč. Tato částka byla při týdenní splátce 210 Kč dostatečná k tomu, aby žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr splácet. S tímto závěrem se soud ztotožňuje.14. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v naprosto převažující části řízení úspěšná (a zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 300 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).16. Lhůty k plnění byly stanoveny p