29 C 13/2024-34 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 26. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 9,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 10,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023, 13,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2024 do 22. 2. 2024 a za dobu od 23. 2. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 100 Kč od 23. 5. 2009 do 12. 6. 2010. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 23. 5. 2009 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , smlouvu o půjčce č. 380361034. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě. Žalovaný se rovněž zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 14 720 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 34 720 Kč, a to v 55 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem, přičemž první splátky byla dle smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jako ž i celková splatnost závazku připadla na den 12. 6. 2010. Žalovaný půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 12. 6. 2010 svůj závazek nesplnil. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil částku ve výši 1 620 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, . do šlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávka na přechodného věřitele. Změna v osobně věřitele byla oznámeno žalovanému dne 25. 6. 2015. Na základě smlouvy o postoupení ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávka z tohoto přechodného věřitele na žalobkyni. Žalovaný byl o změně informován dne 14. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Předmět žalobního návrhu tvoří nedoplatek jistiny ve výši 20 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 13 100 Kč, kapitalizované úroky z prodlení a zákonná úrok z prodlení. Poslední upomínka žalovanému je ze dne 11. 9. 2023.K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že půjčku je možné poskytnout pouze žadateli s prokazatelným nenulovým příjmem, žadatel dokládá písemná potvrzení o svých příjmech. Dokumenty musí být žadatelem prokázány obchodnímu zástupci před poskytnutím zápůjčky. Obchodní zástupce vyplní do Zákaznické karty, jaké doklady o příjmech byly předloženy. Příjem žadatel vyplňuje v zákaznické kartě, kde vypíše zdroje svých příjmů a jejich výši, viz příloha – vzor zákaznické karty. Všechny zákaznické karty musí být čitelně a v plném rozsahu vyplněny a podepsány žadatelem a obchodním zástupcem. Zákaznickou kartu si u sebe ponechává zákazník – dlužník, zde tedy žalovaný. Žalobkyně má za prokázané, že vzhledem k objemu finančních prostředků poskytnutých žalovanému, lze považovat výše popsané posuzování bonity žadatelů o půjčku jako zcela přiměřené a vyhovující požadavkům tehdy platných právních předpisů.Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a prostřednictvím svého zástupce uvedla, že souhlasí s rozhodnutím soudu v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého bydliště dle evidence obyvatel dne 12. 8. 2024. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako věřitelkou a žalovaným jako klientem došlo dne 23. 5. 2009 k uzavření smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit ve lhůtě 55 týdnů. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 20 000 Kč převzal. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015 postoupila společnost , právnická osoba, , mj. i pohledávku za žalovaným společnosti , Anonymizováno, . a následně tato společnost smlouvou o postoupení ze dne 24. 8. 2018 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne 25. 6. 2015 a 14. 9. 2018. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou z 11. 9. 2023.S ohledem na dobu uzavření smlouvy je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v projednávaném znění (dále jen obč. zák.). Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v projednávaném znění (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována, protože jí vymáhaná pohledávka byla postoupena původní věřitelkou. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno rámcovými smlouvami o postoupení pohledávek a oznámeními o postoupení pohledávky. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobkyni plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.Dle rozhodnutí 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Předobrazem ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice, který uložil členským státům zajistit, aby „před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi“. V bodě 26 odůvodnění směrnice je kladen důraz na to, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování ani neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti. Za účelem kontroly úvěruschopnosti spotřebitele by mělo být věřitelům dovoleno využívat informace poskytnuté spotřebitelem nejen během přípravy dané úvěrové smlouvy, ale i v průběhu dlouhodobého obchodního vztahu. Stejně tak spotřebitel by měl jednat obezřetně a dodržovat své smluvní povinnosti. Poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda j