9 C 129/2024 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 8. 3. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že smlouva o úvěru byla uzavřena se společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, . Pohledávka od původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 na společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 12. 2023 mezi společností společnost , právnická osoba, ., jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobce požadoval žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu nebyl žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne 7. 7. 2022 částku ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se tak na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobci vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 14. 1. 2024, tudíž žalobce požadoval rovněž úrok z prodlení od 25. 1. 2024. Žalobce určil datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetl 10 dnů. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.Žalovaný se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 20. 5. 2024. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Předmětná částka byla poukázána na účet označený žalovaným dne 7. 7. 2022. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek a z výpisu z účtu dokladujícího poukázání částky 20 000 Kč na účet označený žalovaným.Společnost , právnická osoba, pohledávku vzniklou na základě výše uvedené smlouvy postoupila společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023. Tato společnost pak pohledávku postoupila žalobci smlouvou ze dne 19. 12. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 14. 1. 2024, současně byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smluv o postoupení pohledávek se seznamem pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud předně dovodil, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena společností De Vries a. s., která ji nabyla od původního věřitele společnosti , právnická osoba, . Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.Dle soudu nebylo žalobcem tvrzeno ani prokázáno, že původní věřitel před uzavřením smlouvy náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Není-li prokázáno, že úvěruschopnost klienta byla náležitě prověřena, ani že úvěr byl poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného klienta, pak je smlouva neplatná. Žalobce se proto na jejím základu nemůže domáhat sjednaného plnění, ale může se domáhat nároku z titulu bezdůvodného obohacení, konkrétně nároku na vrácení toho, co bylo plněno, aniž tu byl platný závazek ze smlouvy. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že žalobci či jeho právním předchůdcům z částky 20 000 Kč, kterou obdržel na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, cokoliv vrátil. Proto soud žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok byl přiznán od 25. 1. 2024, když žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 14. 1. 2024.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši 300 Kč za úkon a náhradu výloh za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 1 200 Kč, daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 252 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.