9 C 150/2024 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 9. 4. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 18. 1. 2023 se žalobcem smlouvu o zápůjčce (smlouva). Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 18. 1. 2023. Dále žalovaný požádal o navýšení zápůjčky o 3 300 Kč, které mu byly zaslány na stejný účet dne 23. 1. 2023. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 698 Kč (poplatek). Jistina a poplatek byly splatné dne 29. 4. 2023. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil 1 104 Kč. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce byla klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobce zaslal na klientem uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný byl dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 smlouvy). Písemné výzvy byly odeslány dne 21. 4. 2023, 6. 5. 2023, 13. 5. 2023, 20. 5. 2023 a 29. 5. 2023. Celková výše dluhu žalovaného činí 13 498 Kč (jistina + poplatek ve výši 10 998 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč). Smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 8 300 Kč za dobu ode dne 30. 4. 2023 (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne 20. 3. 2024 (den vyhotovení návrhu) činí 2 698 Kč. Tato částka byla ponížena o částečnou úhradu žalovaného na 1 594 Kč. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 20. 6. 2024. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dne § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli za použití prostředků komunikace na dálku dne 18. 1. 2023 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému částku 5 000 Kč. Předmětná částka byla poukázána na žalovaným označený účet dne 18. 1. 2023. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 625 Kč. Na základě dodatku smlouvy byla žalovanému dne 23. 1. 2023 poukázána další částky 3 300 Kč. Poplatek za navýšení zápůjčky činil 1 073 Kč. Zápůjčka společně s poplatkem v celkové výši 2 698 Kč měla být splacena do 17. 2. 2023. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný uzavřením smlouvy stvrdil, že se seznámil se smlouvou i obchodními podmínkami. V článku 2.3 smlouvy bylo pro případ prodlení klienta s plněním jeho závazků dohodnuto, že klient zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Dále bylo dohodnuto, že klient je v případě prodlení povinen nahradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s jeho prodlením, mj. 500 Kč za každou písemnou upomínku – výzvu k úhradě. Žalobce upomenul žalovaného o splnění povinnosti upomínkami ze dne 21. 4. 2023, 6. 5. 2023, 13. 5. 2023, 20. 5. 2023 a 29. 5. 2023. Dále byla žalovanému odeslána dne 8. 2. 2024 předžalobní upomínka. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o zápůjčce se všeobecnými obchodními podmínkami, z dodatku smlouvy, z výpisů z účtu dokladujících poukázání předmětu zápůjčky na účet označený žalovaným, z upomínek o zaplacení a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání.Před uzavřením smlouvy žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného. Zjistil výši příjmu žalovaného za měsíce září a říjen 2022 u společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, K tomu žalovaný doložil mzdové listy. Žalobce vycházel z výdajů žalovaného ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného v exekučním a insolvenčním rejstříku. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z tzv. karty zákazníka, ze mzdových listů a z výpisu z rejstříku exekucí a insolvencí.Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty prvé o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 122 odst. 1 až 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.Soud předně dovodil, že žalobce před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru ověřil úvěruschopnost žalovaného. Nespokojil se přitom pouze s tvrzením žalovaného o výši jeho příjmu, ale opatřil si i mzdové listy žalovaného. Doložený příjem byl dostatečně vysoký, aby žalovaný mohl plnit své závazky ze smlouvy. Soud dále přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení a dovodil, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poukázána částka 8 300 Kč převodem na jím označený účet. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 698 Kč. Sjednání jednorázového poplatku je dle soudu ujednáním o úroku, tedy ujednáním, které výslovně připouští ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., a ujednáním o poplatcích spojených s poskytnutím zápůjčky (administrativní úkony apod.). Pro případ, že závazek žalovaného nebude řádně a včas splněn a žalobce bude nucen žalovaného o splnění jeho závazku písemně upomínat, byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit za každou písemnou upomínku částku 500 Kč. V tomto případě jde o sjednání paušální náhrady účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Konečně byla sjednána s