9 C 204/2024 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 26. 4. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 22. 10. 2021 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě smlouvu o úvěru č. 0357018, jejíž přílohu tvořil předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, v poplatku za poskytnutí úvěru, v nákladech na vyhodnocení úvěru a v inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37 184 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 22. 12. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši 19 499,99 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Z této částky byla na jistinu úvěru alokována částka 9 565,48 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka 9 934,51 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 17 684,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 10 434,52 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 7 249,49 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 22. 12. 2022. Ode dne 23. 12. 2022 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se čtvrtým odstavcem smlouvy i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 s účinností k témuž dni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 32 223,85 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného žalobce učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti pohledávky, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobce tak požadoval nesplacenou jistinu 10 434,52 Kč, nesplacený smluvní úrok 528,20 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 4 200 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 796,53 Kč, nesplacený inkasní poplatek 1 274,76 Kč a postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 342,19 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 23. 12. 2022, do 1. 11. 2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 434,52 Kč. Dále byla požadována smluvní pokuta ve výši 3 266 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se čtvrtým odstavcem smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požadoval smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 10 434,52 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po zesplatnění závazku, tj. od 23. 12. 2022, do 31. 10. 2023. Po postoupení pohledávky žalovaný zaplatil dne 15. 2. 2024 částku 2 000 Kč, která byla v plném rozsahu započítána na jistinu. Dluh na jistině tak činí 8 434,52 Kč. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 9. 8. 2024. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný požádal dne 22. 10. 2021 společnost , právnická osoba, . se , adresa, , IČO , IČO, , o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s tím byly sepsány listiny nazvané Žádost o úvěr a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. V rámci žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl údaje o svých příjmech (mzda 12 249 Kč), nákladech na bydlení (1 000 Kč), nákladech na dopravu, jídlo apod. (3 860 Kč). Uvedl měsíční splátky stávajících půjček 2 000 Kč. Použitelný měsíční příjem tak činil 5 389 Kč. K výši příjmů žalovaný doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Dne 22. 10. 2021 byla mezi stejnými subjekty uzavřena samotná smlouva o úvěru č. 0357018. Na jejím základě poskytl úvěrující žalovanému částku 20 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že jistinu úvěru převzal. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 20 000 Kč spolu s úrokem ve výši 1 925 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1 859 Kč a s částkou za inkaso splátek v hotovosti 3 600 Kč. Celkem tak žalovaný měl zaplatit 37 184 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Dle obchodních podmínek obsažených ve smlouvě se žalovaný zavázal pro případ prodlení se zaplacením jakékoliv splátky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 15 % ročně. Tyto skutečnosti soud zjistil ze žádosti o úvěr, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru.4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 byla mj. i pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 1. 2024. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve výši 32 223,85 Kč. Dále byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne 9. 4. 2024. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z upomínky o zaplacení.5. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.6. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.7. Soud předně dovodil, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem , právnická osoba, . Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.8. Mezi společností , právnická osoba, . jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Dle soudu byla smlouva uzavřena v souladu s výše citovanými ustanoveními §§ 2395 a násl. o. z. Před uzavřením smlouvy původní věřitel náležitě ověřil úvěruschopnost žalovaného. Smlouva proto není neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno předání jistiny žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci jistinu a úrok, který byl sjednán pevnou částkou. Smlouva dále obsahovala ujednání o dalších poplatcích. V souvislosti s tím se žalovaný zavázal zapůjčiteli zaplatit celkovou částku 37 184 Kč. Soud nemá pochybnosti ani o platnosti těchto ujednání. Byť se celková výše uvedených poplatků v porovnání s jistinou úvěru může jevit jako nepřiměřeně vysoká, nelze přehlédnout, že výše všech poplatků byla sjednána zcela určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si musel být bez jakýchkoliv pochyb