9 C 265/2024-34 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 30. 4. 2024 a po částečném zastavení řízení, o němž zdejší soud rozhodl usnesením ze dne 3. 6. 2024, č. j. , Anonymizováno, , se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 12 731,05 Kč (jistina 6 678,17 Kč a poplatky 6 052,88 Kč), kapitalizovaného úroku ve výši 562,89 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 155,23 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 678,17 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 6 678,17 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem Olbrachtova 2006/9, Krč, Praha 4, a žalovanou došlo dne 29. 3. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238309458. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Věřitel náležitě ověřil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 6 691 Kč. Tato částka představovala součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 570 Kč (úroková sazba 18,18 % p. a. sjednaná na straně 2 smlouvy), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 264 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 28. 3. 2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka z její strany byla zaplacena dne 8. 4. 2022. Žalovaná dlužila na jistině 6 678,17 Kč a na poplatku 6 052,88 Kč. Žalovaná následně na dluh nic nezaplatila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno nic. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 12 731,05 Kč (jistina 6 678,17 Kč a poplatky 6 052,88 Kč). Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu. V případě úroku žalobce po částečném zpětvzetí požadoval úrok v sazbě odpovídající ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.2. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.3. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu dne 6. 11. 2024 nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 14. 10. 2024. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , a žalovaná uzavřely dne 29. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované, zjištěné údaje zaznamenal do tzv. zákaznické karty. Vycházel z toho, že příjmem žalované je důchod ve výši 7 260 Kč. Výše důchodu byla ověřena ze složenek. Na základě smlouvy poskytl věřitel žalované částku 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit 51 týdenních splátek po 264 Kč a poslední splátku 227 Kč, celkem tedy 13 691 Kč. Částka 6 691 Kč byla představována úrokem 3 570 Kč (dle smlouvy šlo o zápůjční úrokovou sazbu ve výši 88 %, která byla pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy), částkou za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částkou za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 1 621 Kč. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle článku 9.1. těchto podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvala ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Aktuální výše dluhu žalované a výše jí zaplacených splátek byla doložena tzv. tabulkou umoření. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru se smluvními podmínkami, ze zákaznické karty a z tabulky umoření.5. Původní věřitel postoupil uvedenou pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 21. 9. 2023. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 29. 9. 2023. V něm je specifikována výše pohledávky na 1 121,81 Kč. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky.6. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru.7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem , právnická osoba, Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.9. Předloženou smlouvou o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a společností , právnická osoba, jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalované, když byly zjištěny údaje o jejích příjmech a výdajích (viz zákaznická karta). Právní předchůdce žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.10. Smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou. Soud se proto zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, kterými je třeba rozumět zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalované jako spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 88 % p. a. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % p. a., v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším. V posuzované věci však byl sjednán úrok v sazbě 88 % p. a., a to pro celou dobu trvání smlouvy. Takový úrok je již dle soudu nepřiměřený. Této skutečnosti si patrně byl vědom i sám žalobce, který v žalobě požadoval úrok v sazbě 18,18 % p. a., po částečném zpětvzetí úrok v sazbě 15 % p. a. Dle soudu tak je ujednání o úroku zneužívající, a proto k němu nelze přihlížet. Skutečnost, že žalobce v tomto řízení požadoval úrok nižší, nemůže být důvodem pro přiznání takto požadovaného úroku. Jestliže se k ujednání o úroku podle ust. § 1815 o. z. nepřihlíží, pak žalobci nemůže být přiznán žádný úrok. Soud se současně zabýval tím, zda důsledkem nepřiměřeného ujednání o úroku z úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, nebo pouze neplatnost uje