9 C 269/2024-32 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 6. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 050 Kč, která sestávala z dlužné jistiny 6 000 Kč s příslušenstvím (úrok a úrok z prodlení), z nákladů spojených s vymáháním pohledávky 4 842 Kč (za upomínky 450 a 650 Kč, za odeslání 36 upomínacích SMS 1 188 Kč, za odeslání 34 upomínacích e-mailů 1 054 Kč a za předání k inkasnímu řízení 1 500 Kč), z poplatku za poskytnutí úvěru 1 488 Kč a ze smluvní pokuty 720 Kč. K odůvodnění žalobce uvedl, že na základě žádosti žalovaného ze dne 22. 12. 2023 a po prověření jeho úvěruschopnosti byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému dne 5. 1. 2024 spotřebitelský úvěr 6 000 Kč se splatností do 7. 2. 2024. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit sjednaný poplatek v částce 1 488 Kč a úrok ve výši 39 % ročně. Žalovaný na dlužnou částku nic neuhradil. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího článku 7.4 žalobce žalovanému zaslal doporučeně dvě upomínky k úhradě. S těmito upomínkami žalobci vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání (administrativní zátěž, poštovné, doručení upomínek přepravci apod.) Za upomínky byla žalovanému účtována náhrada vynaložených nákladů s nimi spojenými sjednaná ve smlouvě o úvěru paušální částkou ve výši 450 Kč (1. upomínka) a 650 Kč (2. upomínka). V rámci vymáhání pohledávky žalobce zaslal žalovanému 36 SMS a 34 e-mailů při smluvně sjednané náhradě 33 Kč za každou SMS a 31 Kč za každý e-mail. Dále byl žalobce nucen předat pohledávku k inkasnímu řízení a žalovanému za toto pověření vyúčtoval dle čl. 7.4 smlouvy o spotřebitelském úvěru náhradu ve výši 1 500 Kč. Žalovanému byla dále dle bodu 7.1. smlouvy naúčtována smluvní pokuta ve výši 720 Kč. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno do vlastních rukou dne 3. 10. 2024. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi účastníky byla na základě žádosti žalovaného uzavřena dne 5. 1. 2024 za použití prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru, když předtím žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména si vyžádal doklady o výši mzdy žalovaného (průměrná mzda za dva měsíce dle výplatních lístků činila 51 592 Kč) a dále zjistil údaje o žalovaném v centrálních registrech. Žalobce v souladu se smlouvou poskytl žalovanému převodem na jím určený účet částku 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru 1 488 Kč a úrokového navýšení 39 % do 30 dnů. Ve smlouvě byly dále sjednány tzv. náklady pro případ opožděných plateb. Dle tohoto ujednání byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně ve výši ½ jistiny úvěru, dále účelně vynaložené náklady, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to 450 Kč za 1. písemnou upomínku, 650 Kč za 2. písemnou upomínku a 1 500 Kč při předání případu inkasní agentuře. Dále se žalovaný zavázal zaplatit 31 Kč za každou e-mailovou zprávu – upomínku a 33 Kč za každou SMS zprávu – upomínku. Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně a včas nesplnil, ačkoliv ho žalobce o zaplacení dluhu vyzýval písemnými upomínkami, a to první upomínkou ze dne 15. 2. 2024 s možností úhrady dluhu do 20. 2. 2024 a druhou upomínkou ze dne 28. 2. 2024 s možností úhrady do 4. 3. 2024. Dne 11. 3. 2024 byla inkasní společností , právnická osoba, žalovanému zaslána poslední výzva před žalobou s možností úhrady do 18. 3. 2024. V období od 8. 2. 2024 do 11. 3. 2024 zaslal žalobce žalovanému 36 upomínacích SMS a v období od 10. 2. 2024 do 11. 3. 2024 celkem 34 upomínacích e-mailů. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z předsmluvních informací, ze smlouvy o úvěru, z dokladů o zkoumání úvěruschopnosti, z dokladu o poukázání jistiny 6 000 Kč na účet žalovaného, z upomínek o zaplacení a z rozúčtování nákladů na upomínání.4. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.5. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 122 odst. 1 cit. zák. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 3 cit. zák. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná zčásti. Bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 6 000 Kč jako spotřebitelský úvěr. V souvislosti s poskytnutím úvěru se žalovaný zavázal vrátit žalobci kromě jistiny 6 000 Kč i další částku 1 488 Kč, která představovala jednorázový poplatek za sjednání úvěru, a zaplatit úrok z úvěru ve výši 39 % ročně z dlužné částky. Celková výše poplatku byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen žalobci vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za takových podmínek smlouvu uzavře. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na jistinu nebo poplatek cokoliv zaplatil. Proto soud žalobci částky 6 000 Kč a 1 488 Kč přiznal. Současně soud žalobci přiznal právo na zaplacení částky 720 Kč, která představuje smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 8. 2. 2024 do podání žaloby, a dále částky 1 548 Kč za sjednané náklady účelně vynaložené na vymáhání dlužné částky s ohledem na prodlení žalovaného s plněním závazku. Konkrétně soud přiznal v souladu se smlouvou 450 Kč za 1. upomínku a 650 Kč za 2. upomínku. Dále soud přiznal 231 Kč za odeslání 7 SMS zpráv po 33 Kč a 217 Kč za odeslání 7 e-mailových zpráv po 31 Kč.7. Nedůvodným shledal soud požadavek žalobce na zaplacení dalších nákladů na uplatnění pohledávky, a to konkrétně na zaplacení částky 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení, na zaplacení částky 957 Kč za odeslání 29 SMS zpráv po 33 Kč a na zaplacení částky 837 Kč za odeslání 27 e-mailových zpráv po 31 Kč. Zákon o spotřebitelském úvěru přiznává poskytovateli úvěru právo pouze na účelně vynaložené náklady. Žalovanému byly v době od 8. 2. 2024 resp. 10. 2. 2024 do 11. 3. 2024 denně zasílány elektronické upomínky formou SMS a e-mailových zpráv. Každodenní zasílání upomínek formou SMS a e-mailu, které zůstávají bez odezvy, nelze po zaslání prvních 7 upomínek považovat za účelné. Stejně tak nelze považovat za účelné předání pohledávky k vymáhání inkasní společnosti, jestliže žalovaný nereagoval na první dvě písemné upomínky žalobce. V rámci inkasního řízení (vymáhání) jiná společnost žalovanému rovněž pouze zaslala další upomínku. Soud proto žalobci na nákladech spojených s upomínáním nepřiznal částku ve výši celkem 3 294 Kč (viz výrok II.).8. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř.. Předmětem sporu bylo zaplacení částky celkem 13 050 Kč, žalobce byl úspěšný co do částky 9 756 Kč. Žalobce tak byl v řízení úspěšný v rozsahu 75 % hodnoty předmětu sporu, neúspěšný v rozsahu 25 % hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má podle poměru úspěchu a neúspěchu v řízení právo na zaplacení 50 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Žalobce na