9 C 305/2024-31 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 13. 8. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. za dobu od 27. 4. 2023 do zaplacení, dále smluvní pokuty 2 565 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobci částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu označeného jako ověřovací platba, a to za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný výše uvedenými kroky dne 22. 12. 2022 uzavřel se žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 43076. Žalobce poskytl úvěr dne 22. 12. 2022, a to převodem z bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dle odst. 2.1.6. smlouvy zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 21. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, kvůli čemuž byl opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 23. 4. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 26. 4. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 27. 4. 2023. Právo žalobce na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v čl. VI smlouvy. Předmětem řízení byla pohledávka v celkové výši 21 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 15 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč, to vše s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadoval žalobce přiznání jistiny žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž se ocitl žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal dne 27. 4. 2023. Žalobce proto požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. a., kterou počítal z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení do data odeslání předžalobní výzvy 15. 10. 2023. Smluvní pokuta činí 2 565 Kč. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 25. 11. 2024. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 22. 12. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 43076, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěrový limit do 20 000 Kč, a to na dobu neurčitou. Byla sjednána úroková sazba 40 % měsíčně. Úvěrovaný byl povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Celková částka k úhradě se skládala z čerpaného úvěru a úroku. Odvisela od doby, po kterou bude úvěrovaný úvěr čerpat, a od způsobu splácení. Pro případ prodlení úvěrovaného po dobu dvou kalendářních měsíců a delší byl úvěrující oprávněn požadovat okamžité splacení celého dluhu. Pro případ prodlení bylo dále dohodnuto, že úvěrovaný je povinen úvěrujícímu zaplatit účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením úvěrovaného, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Žalovaný k doložení své totožnosti poskytl kopie svých dvou dokladů. V souvislosti s uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného opatřil výpisy z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, ., dále pak doklad o výši mzdy. Výše uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru, z výpisů z účtu žalovaného, a z kopií dokladů včetně potvrzení o výši mzdy.4. Žalobce poukázal žalovanému na jím označený účet (účet, z něhož byly doloženy výpisy) dne 22. 12. 2022 částku 15 000 Kč. Dopisem ze dne 23. 4. 2023 žalobce úvěr k témuž dni zesplatnil. Žalovaného vyzval k zaplacení částky 43 474 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 15. 10. 2023 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 46 896,50 Kč. Tyto skutečnosti byly zjištěny z dokladu o poukázání částky 15 000 Kč žalovanému, z předžalobní upomínky o zaplacení a ze zesplatňujícího dopisu.5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.7. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Předloženou smlouvou o úvěru bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako dlužníkem a žalobcem jako věřitelem. Dle soudu bylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalovaného, když byly zjištěny údaje o jeho příjmech a výdajích, tyto byly ověřeny mj. z výpisů z účtu a z dokladu o mzdě. Žalobce tak splnil povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto nelze dovodit, že by uzavřená smlouva byla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.10. Smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou (žalovaný ji uzavíral jako nepodnikající fyzická osoba). Soud se proto zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, kterými je třeba rozumět zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalovaného jako spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 40 % měsíčně. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % p. a., v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším. V posuzované věci však byl sjednán úrok v sazbě 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, a to pro celou dobu trvání smlouvy. Takový úrok je již dle soudu nepřiměřený. Této skutečnosti si patrně byl vědom i sám žalobce, který v žalobě požadoval úrok pouze za první měsíc po poskytnutí úvěru. Dle soudu tak je ujednání o úroku zneužívající, a proto k němu nelze přihlížet. Skutečnost, že žalobce v tomto řízení požadoval úrok pouze za první měsíc po uzavření smlouvy, nemůže být důvodem pro přiznání takto požadovaného úroku. Jestliže se k ujednání o úroku podle ust. § 1815 o. z. nepřihlíží, pak žalobci nemůže být přiznán žádný úrok. Soud se současně zabýval tím, zda důsledkem nepřiměřeného ujednání o úroku z úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, nebo pouze neplatnost ujednání o úroku. Soud se přiklonil k druhé z variant, když vycházel z ustálené judikatury, například z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, a z rozhodnutí téhož soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 60/2021. Soud tudíž žalobci nepřiznal požadované úroky z úvěru.11. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit spolu s jistinou po prvním měsíci částku 21 000 Kč. Žalovaný byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že žalobci z poskytnuté jistiny 15 000 Kč cokoliv uhradil. Soud tudíž žalobci přiznal částku 15 000 Kč. Z této částky byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení