9 C 347/2023-36 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 6. 9. 2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce se zabývá poskytováním služeb v souvislosti s pojišťovací činností. V rámci pojišťovací činnosti nabízí vybrané druhy pojištění. Dne 22. 2. 2018 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Smlouva o Pojištění majetku a odpovědnosti poskytovatele ambulantních zdravotních služeb [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly pojistné podmínky a doplňkové pojistné podmínky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí pojistného plnění v rozsahu a za podmínek uvedených ve smlouvě a příslušných všeobecných pojistných podmínkách, případně doplňkových pojistných podmínkách. Na základě smlouvy byla žalovaná povinna řádně a včas hradit sjednanou pojistnou částku, tj. pojistné, a to vždy na následující pojistné období. Pojistné bylo stanoveno na 26 119 Kč ročně. Datum splatnosti nezaplacené pojistné částky bylo 1. 3. 2022. Žalovaná nesplnila svou povinnost hradit řádně a včas pojistné na dané období. V souladu s ustanovením § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem (žalobcem) v upomínce k zaplacení pojistného. Smlouva zanikla dnem 1. 6. 2022 a do tohoto data žalobci náleží pojistné. Dlužné pojistné činí 10 138 Kč, kdy se jedná o nezaplacené pojistné za pojistné období od 1. 3. 2022 (den počátku dalšího pojistného období) do 1. 6. 2022 (den zániku pojištění). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná neuhradila dlužné pojistné, byla jí zaslána doporučeným dopisem předžalobní upomínka. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, požadoval žalobce i zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Úrok z prodlení byl požadován ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného, tj. od 2. 3. 2022. Vzhledem k nepřítomnosti žalované při prvním nařízeném jednání soudu navrhl žalobce vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaná se k prvnímu nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno do datové schránky postupem dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. dne 22. 12. 2023. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Dle § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání jsou splněny. Povaha sporu vydání takového rozsudku nevylučuje, když rozhodnutím soudu nedochází ke vzniku, změně ani zrušení právního poměru mezi účastníky. Ve věci by pak bylo možno uzavřít a schválit smír. Žalovaná byla k jednání soudu předvolána více jak 10 dnů před tímto jednáním. Jednání dne 10. 1. 2024 bylo prvním jednáním ve věci, které se konalo. V předvolání byla žalovaná poučena o následcích nedostavení se k jednání. Žalovaná se přesto k jednání bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala. Žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tímto rozsudkem pro zmeškání, přičemž vycházel z toho, že skutková tvrzení obsažená v žalobě se považují za nesporná. Přisouzená částka představuje dlužné pojistné s příslušenstvím O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Vycházel z toho, že žalobce uplatňuje nároky na zaplacení dlužného pojistného opakovaně. Jednotlivé žaloby se liší pouze označením žalovaného, konkrétní pojistné smlouvy a specifikací výše dluhu. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za první 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Za další úkon právní služby – účast při jednání soudu – byla přiznána odměna dle § 7 vyhlášky a náhrada výloh dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Odměna z hodnoty předmětu sporu činí 1 540 Kč, náhrada výloh činí 300 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné za použití vozidla k jednání soudu ve výši 2 405,24 Kč (trasa Praha – Trutnov a zpět, celkem 314 km, průměrná spotřeba 5,4 l /100 km, cena PHM 38,20 Kč/km, základní náhrada 5,60 Kč/km) a náhrada za čas promeškaný cestou k jednání 800 Kč (8 půlhodin po 100 Kč). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 6 245,24 Kč. Daň činí 1 311,50 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 8 356,74 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.