15 C 166/2025-43 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10 000 Kč s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného vzniklé v souvislosti s poskytnutím úvěru ve výši 16 000 Kč ze smlouvy č. 467061001 ze dne 12.8. 2024, kterou žalovaný uzavřel se společnosti , právnická osoba, Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12.12.2024. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 29.10.2024; žalovaný se dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 30.10. 2024. Na dluh bylo hrazeno jen částečně (6000 Kč). Původním předmětem žalobního návrhu byla pohledávka v celkové výši 10 528 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, smluvní pokuty 528 Kč a zákonného úroku z prodlení. Podáním ze dne 26.8.2025 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět (s ohledem na skutečnost, že žalovaný je od roku 2010 omezen ve svéprávnosti, naposledy rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , a to tak, že není způsobilý samostatně nakládat s majetkem v hodnotě vyšší než 500 Kč v každém jednotlivém případě, přijímat závazky a zavazovat se k plnění v hodnotě vyšší než 500 Kč v každém jednotlivém případě, posuzovat poskytnutí neběžných zdravotních služeb a udělovat s nimi souhlas a být volen) a žádala přiznat pouze bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč.Soud proto výrokem ad. II. řízení částečně zastavil.Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby s ohledem na skutečnost, že žalovaný z uvedeného úvěru ničeho fakticky nečerpal. Žalovaný při jednání soudu uvedl, že peníze nikdy sám nevybíral (ani to neumí, s platební kartou nikdy samostatně nenakládal), s jeho penězi hospodařila vždy matka (dokud žila) a nyní s ní hospodaří „paní z úřadu“ (pozn. soudu – jeho opatrovník – , adresa, ). Žalovaný sice připustil, že matka nebo příbuzná , jméno FO, uzavírali smlouvy na půjčky přes internet i na jeho osobu, on sám z toho nic neměl, prostředky nečerpal (nevybíral) ani je jinak nevyužil. Nyní už ví, že to nebylo správné a nyní by to již neudělal.Podle § 581, z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.V řízení bylo prokázáno, že žalovaný trpí duševní poruchou, pročež byl již v roce 2010 omezen ve svéprávnosti, naposledy rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , a to tak, že není způsobilý samostatně nakládat s majetkem v hodnotě vyšší než 500 Kč v každém jednotlivém případě, přijímat závazky a zavazovat se k plnění v hodnotě vyšší než 500 Kč v každém jednotlivém případě.Měl-li soud posoudit žalovaný nárok jako nárok vzniklý z jiného právního důvodu – tedy posoudit vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně § 2991 a n. občanského zákoníku, pak žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný „obohatil“, když osobou obohacenou byla buď matka žalovaného nebo , jméno FO, , tj. osoba, která smlouvu na dálku uzavřela a peníze z bankomatu vybrala.Jazykovým i teleologickým výkladem § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniká pouze tomu, kdo majetkový prospěch skutečně získal; nelze ji uložit osobě, která byla účastníkem neplatné smlouvy, avšak prostředky z ní fakticky neobdržela, protože je vybrala třetí osoba. Žalovaný popřel, že by prostředky z úvěru čerpal (viz shora); ve své podstatě pouze souhlasil s návrhem osob, které o něj pečovaly, aby uzavřely „na jeho jméno“ úvěrové smlouvy. Protože žalobkyně neprokázala základní podmínku pro vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného (to, že jí poskytnutý úvěr fakticky čerpal on sám), byla žaloba o zaplacení částky 10 000 Kč zamítnuta.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.