16 C 256/2024-59 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu 11. 9. 2024 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 148 425,92 Kč se smluvním úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení shora. K odůvodnění návrhu uvedla, že mezi účastníky byla dne 17. 8. 2021 uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru č. 1010942602, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 270 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Konkrétně se žalovaná zavázala měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 5 646 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 8,49 % ročně, a to vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 9. 2021. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 5 400 Kč. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, přičemž nespoléhala pouze na tvrzení žalované, ale informace jí poskytnuté ověřovala za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žalobkyně ověřila nejen příjmy žalobkyně, ale i její výdaje. Splátky v době od 15. 9. 2021 do 15. 3. 2024 byly řádně splaceny, ode dne 15. 4. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalované do dne zesplatnění. Na základě bodu 5 Smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaná dopustila závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním čl. 5 úvěrové smlouvy dne 187. 7. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalované tvořen nesplacenou jistinou ve výši 146 925,92 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 4 033,52 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 15. 3. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 16. 7. 2024 a smluvní pokutou 1 500 Kč. O zesplatnění úvěru žalobkyně informovala žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy, dále pak také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalované, do jejího profilu na portále Zonky a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 17. 7. 2024. Žalobkyně se tak domáhá nesplacené jistiny ve výši 146 925,92 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a příslušenství.2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor. V něm uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhuje žalobu zamítnout, když považuje žalobou uplatněný nárok žalobkyně za rozporný s dobrými mravy. Navíc žalobkyně zcela nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované, což je na první pohled zřetelné mj. z výpisů z Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací a Registru platebních informací, do nichž má žalobkyně nepochybně přístup. Kromě toho nebyla úvěruschopnost žalované dostatečně zkoumána ani co do běžných výdajů, které byla žalovaná povinna hradit, stejně tak co do příjmů žalované a rozdílu mezi těmito dvěma veličinami. Dle žalované je předmětná smlouva o úvěru od počátku neplatná jako celek pro svůj rozpor s dobrými mravy rovněž proto, že žalobkyně, jakožto profesionálka ve svém oboru, prostřednictvím předmětné úvěrové smlouvy zjevně zneužila právo na úkor žalované – jakožto slabší smluvní strany. Všechny výše uvedené skutečnosti dle názoru žalované vyplývají z celkového smluvního konstruktu a kontraktačního procesu předmětné smlouvy o úvěru, která obsahuje mnoho zcela jednostranně ve prospěch žalobkyně výhodných a naopak v neprospěch žalované flagrantně nevýhodných smluvních ujednání, která ve svém souhrnu jednoznačně musí vést k závěru, že předmětná smlouva je neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy a porušení zákazu zneužití práva, když navíc žalobkyně zcela nedostatečně ověřovala schopnost žalované předmětný úvěr splácet a ten jí byl bez dalších požadavků prakticky obratem poskytnut, zjevně s vidinou rychle a jednoduše dosažitelného zisku.3. Žalobkyně v replice ze dne 10. 1. 2025 uvedla, že údaje, ze kterých žalobkyně vycházela, jsou ve zkratce uvedeny v Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. 1010942602, které bylo přiloženo k Návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Při zkoumání příjmové složky žalovaná uvedla, že má čistý příjem ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 70 000 Kč u zaměstnavatele , Jméno žalované, . Zároveň uvedla, že je vdaná, žije ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou a má 1 vyživovací povinnost. Příjem ze zaměstnání žalobkyně ověřila prostřednictvím žalovanou předloženého daňového přiznání za rok 2020, do kterého žalobkyně verifikovala průměrnou čistou měsíční mzdu ve výši 45 281 Kč. Pro stanovení disponibilního příjmu pro splácení úvěru byla použita nižší částka z hodnot verifikovaného a deklarovaného příjmu, tedy hodnota 45 281 Kč. Žalobkyně ověřovala také výdaje žalované, která v rámci žádosti uvedla celkové měsíční výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů ve výši 25 000 Kč. Tyto údaje žalobkyně ověřila prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky dlužníka žalobkyně zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmů 45 281 Kč vypočetl poskytovatel disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši 28 411 Kč a dospěl k závěru, že klient bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. 1010942602 s měsíční splátkou 5 646 Kč, proto úvěr žalované poskytl. Žalobkyně odmítá účelová tvrzení žalované, že by její jednání bylo v rozporu s dobrými mravy, proto na podané žalobě trvá, když smlouva č. 1010942602 byla uzavřena platně. Žalobkyně závěrem dodala, že se žalovanou v průběhu listopadu a prosince 2024 komunikovala, kdy byl dne 27. 11. 2024 telefonicky domluven smír. Následně ale žalovaná požádala o odpuštění zákonného úroku a dále pak dne 10. 12. 2024 žalobkyni sdělila, že má žalobkyně nárok pouze na jistinu. S tím žalobkyně nesouhlasila, proto v dané věci již nemohlo dojít k uzavření smíru.4. Soud ve věci nařídil jednání na den 26. 2. 2025, žalovaná byla předvolána zásilkou, doručenou jí dne 14. 1. 2025 prostřednictvím datové schránky do vlastních rukou. Dne 24. 2. 2025 v odpoledních hodinách žalovaná zaslala soudu žádost o odročení jednání z důvodu její stále trvající neschopnosti s tím, že jednání se chce zúčastnit osobně a není zastoupena. Důvod žádosti žalovaná nedoložila. Soudem byla obratem vyzvána, nechť doloží potvrzení o pracovní neschopnosti. Žalovaná na výzvu soudu nijak nereagovala a od počátku řízení nikdy netvrdila ani neprokázala, že je v pracovní neschopnosti.5. S ohledem na to, že žalovaná požádala o odročení jednání krátce před jednáním a důvodnost omluvy s žádostí o odročení jednání nijak nedoložila, soud nepovažuje žádost o odročení jednání za řádnou a důvodnou, proto věc projednal v nepřítomnosti žalované.6. Teprve dne 11. 3. 2025, kdy soud vyhotovoval rozsudek v této věci, předložila žalovaná potvrzení o pracovní neschopnosti, z něhož je zřejmé, že bylo vystaveno dne 4. 9. 2024, žalované byly povoleny denní vycházky od 13:00 hodin do 19:00 hodin a potvrzení o trvání pracovní neschopnosti neobsahuje vůbec žádný záznam lékaře o trvání dočasné pracovní neschopnosti a datum následné kontroly od 4. 9. 2024 (vystavení potvrzení) dosud. Z předloženého potvrzení tak pouze vyplývá, že bylo vystaveno 4. 9. 2024 a není zřejmé, zda dosud trvá, když neobsahuje žádný záznam lékaře o kontrolách po dobu více než 5 měsíců.7. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 17. 8. 2021 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru č. 1010942602, kterou byl žalované poskytnut bezhotovostní bezúčelový úvěr ve výši 270 000 Kč, a to bezhotovostním převodem dne 18. 8. 2021. Žalobkyně provedla posouzení a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované v souladu s ustanovením § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vycházela přitom z informací, které jí poskytla žalovaná a dále z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (daňové přiznání, úvěrová zpráva z bankovního i nebankovního registru klientských informací). Při posuzování výdajů žalované žalobkyně ověřovala tvrzení žalované, která v rámci žádosti o úvěr uvedla celkové měsíční výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů ve výši 25 000 Kč. Tyto údaje žalobkyně ověřila prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky dlužníka žalobkyně zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmů 45 281 Kč vypočetl poskytovatel disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši 28 411 Kč a dospěl k závěru, že klient bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. 1010942602 s měsíční splátkou 5 646 Kč, proto úvěr žalované poskytl. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet průb