30 C 177/2025-39 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 18. 6. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 18 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 24. 10. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že jde o pohledávku ze smlouvy o úvěru sjednané mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , kterou žalobce nabyl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 30. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. 472013004, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 4 600 Kč. Žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 23. 10. 2024. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla původním věřitelem opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 24. 10. 2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 401 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 3 202 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 767 Kč, nejpozději splatných dne 23. 10. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru.2. Žalobce popsal způsob poskytnutí úvěru žalované na webových stránkách svého předchůdce www., Anonymizováno, .cz. Úvěruschopnost zájemkyně o úvěr vyhodnotil původní věřitel na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalobce uvedl, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace žalované v databázích a ohledně údajů o jejích příjmech a výdajích. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, žalobce požádal, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce odeslané dne 15. 3. 2025.3. Žalované byla uložením s účinností dne 28. 7. 2025 doručena žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Zásilka byla vhozena do schránky žalované dne 29. 7. 2025. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto vycházel z toho, že žalovaná na nařízení jednání netrvá.4. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 10. 9. 2025.5. Na základě předložených důkazů (zjm. výpisy potvrzující platby částek 4 600 Kč, 2 500 Kč, 1 000 Kč, 2 x 2 200 Kč, 5 x 2 000 Kč, 1 600 Kč a 900 Kč ve prospěch účtu žalované, smlouva o postoupení a oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva) vzal soud za zjištěné, že žalované byla ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovních transakcí poskytnuta na její účet č. , č. účtu, celková částka 25 000 Kč. Žalobce nedoložil, že by před zapůjčením peněžních prostředků jeho právní předchůdce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalované. Z ustálené judikatury vyplývá, že k ověření úvěruschopnosti nepostačuje nahlížení do dlužnických registrů. Žalobce nebyl schopen tvrzení o majetkové situaci žalované blíže konkretizovat ani doložit doklady o skutečně ověřovaných příjmech a výdajích žalované. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi jeho předchůdcem a žalovanou došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován.6. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.8. Žalovaná se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila, neboť od předchůdce žalobce získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 25 000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na její účet. Žalobce sdělil, že žalovaná vrátila celkovou částku 13 199 Kč, která byla započtena zčásti na jistinu a zčásti na příslušenství. Žalovaná byla v řízení nečinná, tedy netvrdila ani neprokázala zaplacení vyšší částky žalobci či jeho předchůdci. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 11 801 Kč (25 000 – 13 199 Kč).9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. , spisová značka, ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud nedostala do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.10. Soud žalobu zamítl co do částky 6 569 Kč (předmětem řízení byla částka 18 370 Kč, soud žalobě vyhověl co do částky 11 801 Kč), neboť žalobce se nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě nad nevrácenou jistinu, v tomto konkrétním případě požadovaného úroku a smluvní pokuty. Žaloba byla zamítnuta rovněž v části neoprávněně a předčasně uplatněných úroků z prodlení, neboť prodlení žalované nenastane dříve než marným uplynutím soudem stanovené lhůty k zaplacení částky 11 801 Kč (výrok II).11. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta dle § 14b AT za 3 úkony ve výši 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 6 AT ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a dále 21 % DPH (315 Kč), tj. celkovou částkou 2 615 Kč.12. V projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků z úvěrových smluv (či souvisejících nároků - např. z bezdůvodného obohacení) je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti.13. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobci byla z požadované částky 18 370 Kč přiznána částka 11 801 Kč, což představuje úspěch žalobce v rozsahu 64 %, neúspěch pak co do 36 %. Míra úspěchu žalobce v řízení činí 28 % (64 % - 36 %). Žalobci vznikl nárok na náklady řízení v rozsahu 28 % z částky 2 615 Kč, což odpovídá nákladům řízení po zaokrouhlení ve výši 732 Kč. Náklady řízení se podle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí advokátovi žalobce.14. Lhůty k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k pasivitě žalované v řízení nebyl tvrzen ani osvědčen žádný důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k povolení splátek.