30 C 67/2025-55 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , číslo popisné, , a k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Navrhla, aby byl její podíl na nemovitostech za náhradu přikázán ostatním spoluvlastníkům, případně aby soud rozhodl o prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná č. 1) užívá nemovitosti výlučně, přestože nikomu ze spoluvlastníků nehradí vznikající bezdůvodné obohacení z užívání nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a odmítá odkoupení podílu žalobkyně, která je takto „uzamčena“ ve spoluvlastnictví, neboť zákaz zcizení znemožňuje prodej celé nemovitosti s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky. Žalobkyně a další spoluvlastníci jsou odkázáni na opakované žaloby na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu, pronájem části domu odpovídající jejích podílům třetím osobám, nebo na prodej svých spoluvlastnických podílů s velmi diskutabilní prodejností, neboť se jejich užitná hodnota v současné chvíli rovná nule. Obsah vlastnického práva žalobkyně je omezen toliko na placení daně z nemovitosti.2. Žalovaná č. 1) s žalobou nesouhlasila. Žalobkyně tvrdí, že se dostala do situace pro ni zcela nevýhodné, přitom však pomíjí, jaké byly okolnosti vzniku spoluvlastnictví. Je třeba zdůraznit, že nemovitosti byly vybudovány žalovanou č. 1) a otcem ostatních účastníků (zůstavitelem), kdy po dobu 35 let se žalovaná č. 1) a zůstavitel o nemovitosti starali. Zůstavitel v závěti vyslovil vůli a příkaz, aby se výlučnou uživatelkou nemovitostí stala žalovaná č. 1), a to dlouhodobě a bezplatně. Není tedy pravdou, že by žalovaná č. 1) užívala nemovitosti bez právního důvodu (žádné bezdůvodné obohacení tedy žalované č. 1) nevzniká). Žalobkyně se podáním žaloby o zrušení a vypořádání rozhodla nerespektovat vůli svého zemřelého otce. Náklady na údržbu společných nemovitostí nese žalovaná č. 1) v plném rozsahu. Podle názoru žalované č. 1) žalobkyně žádá o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v nevhodnou dobu a k zásadní újmě žalované č. 1). Pokud by důvodem pro zamítnutí žaloby nebyly přímo ustanovení týkající se spoluvlastnictví, pak žalovaná č. 1) zdůraznila obecný princip poctivosti, s nímž je požadavek žalobkyně na zrušení spoluvlastnictví v rozporu. Kdyby soud shledal, že jsou zde důvody pro zrušení spoluvlastnictví, navrhla eventuálně jeho odklad na dobu 2 let.3. Žalovaná č. 2) rovněž nesouhlasila se zrušením spoluvlastnictví. Ve svém vyjádření zejména osvětlila způsob, jakým žalobkyně a žalovaní č. 2) a č. 3) nemovitosti nabyli. V roce 2023 bylo jejich otci (zůstaviteli) diagnostikováno závažné onemocnění. Svá přání, aby po něm dědil žalovaný č. 3) a aby v domě mohla v klidu dožít jeho družka (žalovaná č. 1), vyjádřil v závěti. Byl přesvědčený, že tím ochrání žalovanou č. 1) před tím, aby na ni vyvíjeli nátlak a nutili ji dům prodat. Žalovaná č. 2 mu slíbila, že toto jeho přání bude respektovat. Dědictví přijala s tím, že na nemovitosti vázne zákaz zcizení a zatížení a věcné břemeno doživotního bezplatného užívání paní , Jméno žalované, . Za stejných podmínek přijala dědictví i žalobkyně. Žalovaná č. 2) podíl žalobkyně odkoupit nechce. Postup navrhovaný žalobkyní vnímá jako nespravedlivý, a proto navrhla zamítnutí žaloby. Pokud by mělo být rozhodnuto o zrušení spoluvlastnictví, přiklání se k tomu, aby nemovitost byla prodána jako celek a aby bylo dosaženo pokud možno co nejvyššího zisku, který by žalované č. 1) umožnil obstarání náhradního bydlení.4. Žalovaný č. 3) také navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Nesouhlasil ani s reálným rozdělením nemovitostí, jelikož pozemky jsou součástí celého komplexu. Zájem o odkoupení podílu by měl, ale jeho současná finanční situace mu to neumožňuje. Návrh žalobkyně je na úkor spoluvlastníků. Účelové vypořádání ze strany jednoho vlastníka oproti závěti zůstavitele se žalovaný považuje za nemorální, ačkoliv se souhlasem žalované č. 1) by se prodeji nemovitosti nebránil.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:6. Mezi účastníky byly nesporné zejména spoluvlastnické poměry k nemovitostem, kdy žalovaná č. 1) k nim má spoluvlastnický podíl o velikosti ½, zatímco ostatní účastníci mají spoluvlastnické podíly o velikosti 1/6. Žalobkyně a žalovaní č. 2) a č. 3) nabyli své podíly na základě usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 12. 2. 2024, sp. zn. 13 D 624/2023 vydaného v pozůstalostním řízení po zůstaviteli. Žalovaná č. 1) svůj podíl nabyla v roce 1988. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že nemovitosti v současnosti užívá výlučně žalovaná č. 1).7. Z usnesení o pozůstalosti (č. l. 6-9) soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 12. 2. 2024, sp. zn. , spisová značka, , nabyli žalobkyně a žalovaní č. 2) a č. 3) rovným dílem podíl o velikosti ½ na nemovitostech. Součástí výroku usnesení je také to, že pozůstalá dcera , Jméno žalobkyně, , pozůstalá dcera , Jméno advokáta C, a závětní dědic , Jméno advokáta D, se zavazují, že v době od uzavření této dohody o rozdělení pozůstalosti až do smrti závětní dědičky , Jméno žalované, ideální ½ k nemovitostem nezcizí ani zatíží bez předchozího písemného souhlasu osoby závětní dědičky , Jméno žalované, . Zákaz zcizení a zatížení podle předchozí věty se zřizuje jako věcné právo ve prospěch , Jméno žalované, , a to k ochraně jejích zájmů hodných právní ochrany, spočívající v nerušeném užívání shora uvedených nemovitých věcí. Soud potvrdil nabytí dědictví s tím, že pozůstalá dcera , Jméno žalobkyně, , pozůstalá dcera , Jméno advokáta C, a závětní dědic , Jméno advokáta D, dědí s uložením příkazu (s rozvazovací podmínkou), že po dobu života paní , Jméno žalované, nebudou fakticky užívat své podíly na shora uvedených nemovitých věcech, které dědí po zůstaviteli, že nechají paní , Jméno žalované, , aby shora uvedené nemovité věci mohla do konce svého života užívat výlučně sama a že nebudou požadovat po , Jméno žalované, žádné platby za užívání shora uvedených nemovitých věcí.8. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 10) soud zjistil, že spoluvlastnické poměry k nemovitostem odpovídají tvrzením účastníků. Dále z výpisu zjistil, že ke spoluvlastnickým podílů žalobkyně a žalovaných č. 2) a č. 3) je zřízen zákaz zcizení a zatížení bez předchozího souhlasu (ve prospěch) žalované č. 1), a to po dobu jejího života.9. Z notářského zápisu (č. l. 33) soud zjistil, že zůstavitel pořídil dne 15. 9. 2023 prostřednictvím notářského zápisu závěť, kterou žalobkyni a žalovaným č. 2) a č. 3) zůstavil rovným dílem podíl o velikosti ½ na nemovitostech. Dále závětí zřídil zákaz jakéhokoliv zcizení (převedení jakoukoli formou na jinou osobu) a zatížení tohoto podílu bez předem uděleného písemného souhlasu jeho družky, žalované č. 1), a to na dobu života žalované č. 1). Dále všem dědicům ve smyslu § 1551 o. z. přikázal, aby po dobu života žalované č. 1 neužívali fakticky své podíly na nemovitostech, které po něm zdědili a nechali žalovanou č. 1, aby nemovitosti mohla do konce svého života (nebo do doby, kdy je již užívat nebude chtít) užívat výlučně sama a nepožadovali po ní žádné platby za užívání těchto nemovitostí. Jak zákaz zcizení a zatížení, tak příkaz byl zřízen proto, aby žalované č. 1 umožnil bez nutnosti jakýchkoliv zvýšených nákladů a bez nutnosti spoluužívání shora uvedených nemovitostí s jinou osobou v klidu dožít v jejich domě, protože žalovaná č. 1 v tomto domě dlouhodobě bydlí a zůstavitel si přál, aby v tomto domě v klidu dožila.10. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalobkyně ani lékařskou zprávou o psychické újmě žalované č. 1), neboť pro rozhodnutí soudu byly skutkové okolnosti prokázány ostatními důkazy a shodnými tvrzeními účastníků.11. Podle § 1140 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.12. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.13. Podle § 1569 odst. 1, odst. 2 o. z. zůstaví-li zůstavitel někomu něco s připojením příkazu, posuzuje se příkaz jako rozvazovací podmínka, takže se zůstavení práva zmaří, nebude-li příkaz proveden, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Zákaz zcizení nebo zatížení zavazuje obtíženého, jen je-li nařízen na určitou přiměřenou dobu a odů