16 C 184/2025-51 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 840,14 Kč s příslušenstvím, jako dlužné částky z nesplacených smluv o půjčce č. 251496742 ze dne 10. 8. 2005 a č. 274580837 ze dne 13. 10. 2005, na základě kterých žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla peněžní prostředky vždy ve výši 15 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně takto poskytl žalovanému peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli spolu s poplatkem ve sjednané výši. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti, přičemž poslední splátka u prvé smlouvy byla stanovena na den 12. 8. 2006 a u druhé smlouvy byla stanovena na den 14. 10. 2006. Nedílnou součástí obou smluv jsou Smluvní podmínky smlouvy. Finanční prostředky byly v obou případech poskytnuty žalovanému v hotovosti při podpisu smluv. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze smluv. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky v případě obou smluv. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), má žalobkyně právo požadovat dále úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky z dlužné nesplacené jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Sporné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, a to s účinky ke dni 9. 10. 2024. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno předchozím věřitelem.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 postoupila žalobkyni vymáhanou pohledávku společnost , název společnosti, , název společnosti, ., nikoliv původní věřitel , právnická osoba, Soud proto vyzval žalobkyni, aby doložila smlouvu o postoupení pohledávek dokládající nabytí pohledávky od původního věřitele , právnická osoba, Žalobkyně k tomu sdělila, že žalovaná pohledávka na ní byla postoupena ze strany společnosti , název společnosti, , název společnosti, . jako postupitele. Žalobkyně tedy soudu předložila správnou smlouvu o postoupení pohledávky, včetně seznamu postoupených pohledávek. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou podepisoval , právnická osoba, jako postupitel, žalobkyně nedisponuje, neboť nebyla jejím účastníkem a s ohledem na GDPR ani nebude žalobkyni poskytnuta. Žalobkyně proto navrhla, aby se soud případně pokusil obrátit na účastníky předmětné smlouvy.3. Původní věřitel společnost , právnická osoba, v podání ze dne 25. 11. 2025 k výzvě soudu sdělila, že má k dispozici toliko smlouvu o postoupení pohledávek mezi ní a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, se seznamem postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky soudu nepředložila, ač k tomu byla soudem vyzvána.4. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když mu předvolání k jednání bylo doručeno na adresu pro doručování postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 22. 12. 2025. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.5. Soud vzal na základě provedených důkazů (Smlouvy o půjčce, smluvní podmínky smlouvy o půjčce, Smlouva o postoupení pohledávky mezi společností , právnická osoba, a společností , Anonymizováno, ze dne 19. 6. 2015, Smlouva o postoupení pohledávek mezi Společností , název společnosti, , název společnosti, . se sídlem , jméno FO, , , Anonymizováno, ze dne 4. 10. 2024, seznam pohledávek a předžalobní výzva) za prokázané, že společnost , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , jako věřitel a žalovaný jako zákazník uzavřely dne 10. 8. 2005 a dne 13. 10. 2005 Smlouvu o půjčce. Na základě každé ze smluv poskytl věřitel žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách, sjednaných ve smlouvách, a to společně s vyčíslenými poplatky. Smlouvy byly uzavřeny podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.6. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce.7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Protože jde o postoupení pohledávky vzniklé za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, řídí se i postoupení pohledávky tímto zákonem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 564/2012).9. Podle § 524 odst. 1, 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Dle § 526 odst. 1, 2 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.10. Soud se předně zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. Žalobkyně prokázala, že jí vymáhané pohledávky byly dne 4. 10. 2024 postoupeny společností , název společnosti, , název společnosti, . Žalobkyně tedy pohledávku nenabyla od původního věřitele, kterým je společnost , právnická osoba, Žalobkyně uvedla, že smlouvu o postoupení pohledávek, kterou vymáhanou pohledávku nabyla společnost , název společnosti, , název společnosti, ., nemá k dispozici, a se zřetelem k pravidlům upravujícím ochranu osobních údajů ani nebude schopna uvedenou smlouvu soudu předložit. Ze sdělení původního věřitele společnosti , právnická osoba, a jí předložené smlouvy o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že původní věřitelka postoupila předmětné pohledávky dne 19. 6. 2015 společnosti , Anonymizováno, l. Oznámení o postoupení pohledávky nebylo předloženo ani původním věřitelem, ani žalobkyní.11. V Nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 682/15, se mj. uvádí: Postupitelovou notifikací dochází ke změně osoby oprávněné přijmout plnění, a dluh tedy zanikne splněním nejen tehdy, byla-li smlouva o cesi platná, ale též tehdy, pokud k postoupení pohledávky vůbec nedošlo nebo smlouva o postoupení pohledávky byla neplatná. Tím je chráněno postavení dlužníka (aby nebyl v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl) a případné následky neplatnosti nebo neexistence smlouvy o postoupení pohledávky si v rámci bezdůvodného obohacení vypořádají mezi sebou postupitel a postupník. Jak však Ústavní soud dále zdůraznil, toto může platit jen v případě, že dojde k platnému oznámení o postoupení pohledávky ze strany postupitele vůči dlužníkovi. Nedojde-li totiž k němu, potom nemohou nastat ani jeho účinky předvídané v § 526 odst. 1 a 2 občanského zákoníku z roku 1964. Jinak řečeno, dlužník není oprávněn dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení - respektive zpochybňovat její platnost - pouze za podmínky, že mu postoupení pohledávky postupitel platně oznámil. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 23 Cdo 5458/2015, se uvádí: Nejvyšší soud sjednotil rozpornou rozhodovací praxi v otázce právního významu toho, že postupitel v intencích § 526 obč. zák. oznámil dlužníku postoupení pohledávky, rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněným pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 61/2010“)… Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu… V citovaném rozsudku pak Nejvyšší soud uzavřel, že oznámil-li věřitel postoupení pohledávky dlužníkovi, pak ani případná neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky nevede k závěru, že postupník není ve sporu aktivně věcně legitimován. Obdobně Ústavní soud v nálezu ze dne 24. února 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08, uvedl, že teprve v případě přijetí závěru, že notifikace je neplatná, je namístě se zabývat platností smlouvy o postoupení pohledávek; závěr o neplatnosti notifikace by totiž znamenal, že by se neuplatnil mj. ani § 526 odst. 2 obč. zák., upírající dlužníkovi právo dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení.12. Soud ze shora uvedeného pro posuzovanou věc dovozuje