16 C 204/2025-52 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 481,13 Kč s příslušenstvím, jako dlužné částky z nesplacených smluv o půjčce č. 317340840 ze dne 24. 5. 2007 a č. 317340888 ze dne 2. 8. 2007, na základě kterých žalované právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (smlouva č. 317340840) a ve výši 15 000 Kč (smlouva č. 317340888). Právní předchůdce žalobkyně takto poskytl žalované peněžní prostředky, a to dne 24. 5. 2007 ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli spolu s poplatkem ve sjednané výši. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 29. 5. 2008. Dále pak právní předchůdce žalobkyně takto poskytl žalované peněžní prostředky, a to dne 2. 8. 2007 ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli spolu s poplatkem ve sjednané výši. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v týdenních splátkách ve sjednané výši, a to v hotovosti, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 7. 8. 2008. Nedílnou součástí obou smluv jsou Smluvní podmínky smlouvy. Finanční prostředky byly v obou případech poskytnuty žalované v hotovosti při podpisu smluv. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila závazky ze smluv. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky v případě obou smluv. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), má žalobce právo požadovat dále úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky z dlužné nesplacené jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Sporné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, a to s účinky ke dni 9. 10. 2024. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno předchozím věřitelem.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 postoupila žalobkyni vymáhanou pohledávku společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., nikoliv původní věřitel , právnická osoba, Soud proto vyzval žalobkyni, aby doložila smlouvu o postoupení pohledávek dokládající nabytí pohledávky od původního věřitele , právnická osoba, Žalobkyně k tomu sdělila, že je jí známo, že pohledávka byla od společnosti , právnická osoba, postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, l a z té následně na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nicméně žalobkyně nedisponuje těmito smlouvami a s ohledem na GDPR ani nebudou tyto smlouvy žalobkyni poskytnuty. Žalobkyně proto navrhla, aby se soud případně pokusil obrátit na účastníky předmětné smlouvy.3. Původní věřitelka společnost , právnická osoba, v podání ze dne 5. 12. 2025 k výzvě soudu sdělila, že má k dispozici toliko smlouvu o postoupení pohledávek mezi ní a společností , Anonymizováno, S.á.r.l. se seznamem postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky soudu nepředložila, ač k tomu byla soudem vyzvána.4. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když jí předvolání k jednání bylo doručeno na adresu pro doručování postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 29. 12. 2025. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.5. Soud vzal na základě provedených důkazů (Smlouvy o půjčce, smluvní podmínky smlouvy o půjčce, Smlouva o postoupení pohledávky mezi společností , právnická osoba, a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 19. 6. 2015, Smlouva o postoupení pohledávek mezi Společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, . se sídlem , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 4. 10. 2024, seznam pohledávek a předžalobní výzva) za prokázané, že společnost , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , jako věřitel a žalovaná jako zákaznice uzavřely dne 24. 5. 2007 a dne 2. 8. 2007 Smlouvu o půjčce. Na základě prvé smlouvy poskytl věřitel žalované částku 8 000 Kč a na základě druhé smlouvy poskytl věřitel žalované částku 15 000 Kč, přičemž se žalovaná zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách, sjednaných ve smlouvách, a to společně s vyčíslenými poplatky. Smlouvy byly uzavřeny podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.6. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce.7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Protože jde o postoupení pohledávky vzniklé za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, řídí se i postoupení pohledávky tímto zákonem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 564/2012).9. Podle § 524 odst. 1, 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Dle § 526 odst. 1, 2 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.10. Soud se předně zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. Žalobkyně prokázala, že jí vymáhané pohledávky byly dne 4. 10. 2024 postoupeny společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně tedy pohledávku nenabyla od původního věřitele, kterým je společnost , právnická osoba, Žalobkyně uvedla, že smlouvu o postoupení pohledávek, kterou vymáhanou pohledávku nabyla společnost , Anonymizováno, ., nemá k dispozici, a se zřetelem k pravidlům upravujícím ochranu osobních údajů ani nebude schopna uvedenou smlouvu soudu předložit. Ze sdělení původního věřitele společnosti , právnická osoba, a jí předložené smlouvy o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že původní věřitelka postoupila předmětné pohledávky dne 19. 6. 2015 společnosti , Anonymizováno, Oznámení o postoupení pohledávky nebylo předloženo ani původním věřitelem, ani žalobkyní.11. Ze sdělení insolvenčního správce žalované společnosti , právnická osoba, ., k dotazu soudu, zda bylo v rámci insolvenčního řízení dlužnice , Jméno žalované, vedeného u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, něčeho plněno na přihlášenou pohledávku věřitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že na přezkumném jednání byly dvě pohledávky za dlužnicí popřeny co do pravosti zcela, a to insolvenčním správcem, neboť pohledávky byly promlčeny a nebyla tvrzena natož prokázána jakákoliv skutečnost, která by promlčení odvrátila. Insolvenční správce o popření vyrozuměl věřitele, ten však nepodal žalobu, tudíž obě přihlášené pohledávky tohoto věřitele byly insolvenčním soudem odmítnuty.12. V Nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 682/15, se mj. uvádí: Postupitelovou notifikací dochází ke změně osoby oprávněné přijmout plnění, a dluh tedy zanikne splněním nejen tehdy, byla-li smlouva o cesi platná, ale též tehdy, pokud k postoupení pohledávky vůbec nedošlo nebo smlouva o postoupení pohledávky byla neplatná. Tím je chráněno postavení dlužníka (aby nebyl v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl) a případné následky neplatnosti nebo neexistence smlouvy o postoupení pohledávky si v rámci bezdůvodného obohacení vypořádají mezi sebou postupitel a postupník. Jak však Ústavní soud dále zdůraznil, toto může platit jen v případě, že dojde k platnému oznámení o postoupení pohledávky ze strany postupitele vůči dlužníkovi. Nedojde-li totiž k němu, potom nemohou nastat ani jeho účinky předvídané v § 526 odst. 1 a 2 občanského zákoníku z roku 1964. Jinak řečeno, dlužník není oprávněn dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení - respektive zpochybňovat její platnost - pouze za podmínky, že mu postoupení pohledávky postupitel platně oznámil. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 23 Cdo 5458/2015, se uvádí: Nejvyšší soud sjednotil rozpornou rozhodovací praxi v otázce právního významu toho, že postupitel v intencích § 526 obč. zák. oznámil dlužníku postoupení pohledávky, rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a o