6 C 110/2016-29 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobci částky ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím, 3.180 Kč, 10.590 Kč a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnil žalobce tak, že dne [datum] požádala žalovaná o půjčku [právnická osoba], a dne [datum] byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž věřitel půjčil žalované částku ve výši 15.000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce, což stvrdila podpisem pod smlouvu. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku ve výši 15.000 Kč a zaplatit částku 9.180 Kč jakožto poplatek. Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit částku 24.180 Kč a to v pravidelných týdenních splátkách po 465 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná měla tak zaplatit 52 týdenních splátek. Žalovaná ke dni podání žaloby zaplatila částku 6.000 Kč tj. 6 splátek. Částka byla započítána poplatek. Žalovaná se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřila. Skutečnosti tvrzené žalobcem byly pak prokázány provedenými listinnými důkazy. Na základě žádosti žalované o půjčku byla mezi [právnická osoba] [anonymizováno], a. s., jako věřitelem a žalovanou jako klientem uzavřena smlouva o půjčce [číslo] dne [datum]. Věřitel se zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala platit poplatek ve výši 9.180 Kč, Žalovaná se tímto zavázala předchozímu věřiteli uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 24.180 Kč v 52 týdenních splátkách po 465 Kč. Dle čl. 3 obchodních podmínek se strany dohodly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je žalovaná povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalovaná obdržela standardní informace o spotřebitelském úvěru a způsob hrazení celkové dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána k plnění předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující částečný seznam postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku ze dne [datum] vyplývá, že pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla postoupena na žalobce. Ten tak prokázal aktivní legitimaci v dané věci. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. byla věc posouzena podle dosavadních právních předpisů. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka, poskytne, v jeho prospěch, peněžní prostředky, do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky, ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši, stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení, určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. V dané věci vystupovala žalovaná, při uzavření smlouvy o úvěru, jako nepodnikatel, a tudíž je nutno, na daný případ, vztáhnout ustanovení § 262 odst. 4 věta poslední obchodního zákoníku, když žalovaná může nést odpovědnost za porušení smluvní povinnosti pouze v rozsahu předpisů občanskoprávních. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dluhu. Na daný případ se vztahuje povinnost zaplatit úrok z prodlení, a to podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, když výši úroku z prodlení stanoví ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle § 544 odst. 1 občanského zákoníku sjednají-li si strany, pro případ porušení smluvní povinnosti, smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán zaplatit pokutu, i když oprávněnému účastníku, porušením povinnosti, nevznikne škoda. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Podle § 300 obchodního zákoníku okolnosti vylučující odpovědnost nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu. Po podřazení zjištěného skutkového stavu uvedeným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru. Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala řádně a včas splácet poskytnutý úvěr ve výši 25.000 Kč a zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 19.190 Kč. Žalovaná své povinnosti řádně a včas neplnila, v důsledku čehož jí byla účtována smluvní pokuta v souladu s obchodními podmínkami vyčíslená částkou v celkové výši 3.590 Kč. Bylo přihlédnuto k tvrzení žalobce, že žalovaná dosud uhradila částku ve výši 16.572 Kč, jež byla započítána na úhradu jistiny. Na základě uvedených skutečností vzal soud nárok žalobce za prokázaný a zavázal žalovanou k zaplacení žalovaných částek, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Jelikož je žalovaná v prodlení, s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, byla jí v souladu s ustanovením § 369 odst. 1 obchodního zákoníku uložena povinnost zaplatit žalobci také úrok z prodlení. V dané věci vystupovala žalovaná, při uzavření smlouvy o úvěru, jako nepodnikatel, a tudíž je nutno na daný případ vztáhnout ustanovení § 262 odst. 4 větu poslední obchodního zákoníku, když žalovaná může nést odpovědnost za porušení smluvní povinnosti pouze v rozsahu předpisů občanskoprávních. Na daný případ se tedy vztahuje povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobce. Úrok z prodlení byl vyčíslen, podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Aktivní legitimace žalobce byla v řízení prokázána na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Soud podané žalobě vyhověl, neboť ji považoval v celém rozsahu za důvodnou. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalobci byla tedy přiznána náhrada nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.151 Kč, odměna právního zástupce žalobce ve výši 300 Kč, podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za každý ze tří úkonů právní služby, mezi které soud započetl převzetí a přípravu právního zastoupení, předžalobní upomínku, podání žaloby. Dále byla žalobci přiznána náhrada hotových výdajů ve výši po 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., za každý z úkonů právní služby, a náhrada za DPH ve výši 21 %, z odměny a náhrady hotových výdajů, s odkazem na § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.