11 C 76/2021-14 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Manželka se svým podáním ze dne [datum], které bylo doručeno ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství bylo spokojené do konce roku 2019, poté se mezi nimi objevily rozpory, týkající se zejména toho, kde budou společně žít, tj. zda v [země] či ve [země]. Dále si také začali více uvědomovat rozdílnost svých povah a zájmů. K vygradování vztahů pak došlo na jaře roku 2020 (opatření z důvodu pandemie COVID), kdy manžel byl nucen trávit čas [anonymizováno] [země] a manželka v [obec]. Manžel o manželku neprojevoval zájem, nebyl jí oporou ve složité životní situaci, která nastala. Společně nikdy nehospodařili, rodinnou domácnost nevedli. S ohledem na uvedené skutečnosti je manželství natolik rozvráceno, že manželka vylučuje obnovení manželského soužití a podala tento návrh na rozvod manželství. Manžel svým podáním doručeným soudu dne [datum] sdělil, že s návrhem na rozvod manželství souhlasí. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: 1. manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], 2. z manželství se nenarodily žádné děti, 3. manželé netvoří manželské společenství od srpna roku 2020, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákona o mezinárodním právu soukromém“), nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. V posuzovaném případě soud výjimečně jednal v nepřítomnosti manžela, který je občanem [země], zdržuje se na území [země] a jeho výslech by byl spojen s obtížemi a to z důvodu pandemie Covid. Manžel výslovně ve svém sdělení, které bylo soudu doručeno dne [datum] a také dne [datum] s rozvodem souhlasil, k návrhu se připojil a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud má za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. S ohledem na shora uvedené a splnění všech zákonných podmínek soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v nesouladu zájmů a povah účastníků. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.