3 C 210/2021-60 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 861,08 Kč s příslušenstvím představující smluvní a zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků od právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], později [právnická osoba], [IČO] na základě smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného o poskytnutí kreditní karty ze dne [datum]. Po chválení ze strany banky byl žalovanému otevřen úvěrový účet a poskytnuta [název] [anonymizováno] kreditní karta. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na kreditní kartě úvěr ve výši 91 000 Kč. Žalovaný podmínky splácení neplnil a banka předmětný dluh ve výši 18 861,08 Kč ke dni [datum] prohlásila za splatný. Vedle jistiny dluhu požaduje žalobkyně úhradu smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně a úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří žádost o kreditní kartu ze dne [datum] uzavřená mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], později [právnická osoba], [IČO] jako věřitelem, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky. Z měsíčních výpisů vyplynulo, že žalovanému byl celkem poskytnut úvěr ve výši 91 000 Kč. Výše úroků z úvěru ve výši 23,99 % vyplývá z výpisů z karty. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k plnění svých smluvních závazků a dlužnou pohledávku z kartového účtu neuhradil, právní předchůdce zesplatnil úvěr, který byl ke dni [datum] ve výši 18 861,08 Kč. Jelikož ani na toto žalovaný nereagoval, byla mu zaslána dne [datum] výzva před podáním žaloby, o jejímž odeslání svědčí podací arch. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradil. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a [právnická osoba] a.s. a následně smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum], z nich vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a [datum], o jejichž odeslání svědčí poštovní podací archy. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>5. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku 2008, nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 499 zákona č. 513/1991 Sb. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.</i> <i>8. Podle § 502 zákona č. 513/1991 Sb. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.</i> 9. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku. Smlouva byla shledána platnou. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy o úvěru nedostál, když neplnil sjednané podmínky smlouvy tím, že včas a řádně nevrátil poskytnuté finanční prostředky, které mu byly na základě sjednané smlouvy poskytnuty. V důsledku porušení smluvní povinnosti platit splátky řádně a včas, žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 861,08 Kč, kterou představuje dlužná jistina. Zároveň dle § 502 obch. zák. soud přiznal žalobkyni i nárok na úhradu úroků z úvěru ve výši 23,99 % ročně, neboť nárok na tento úrok vyplývá z uzavřené smlouvy o úvěru. Úroky byly přiznány od [datum] dle žaloby. Soud při písemném vyhotovení rozsudku zjistil, že při vyhlášení rozsudku došlo k písařské chybě, kdy ve výroku I. byla uvedena výše úroku z úvěru 23,09%, ačkoliv správně mělo být uvedeno 23,99 %. Soud k nápravě této písařské chyby vydá samostatné opravné usnesení. 10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne [datum], jak navrhovala žalobkyně v žalobě. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 840,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 861,08 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 8 840,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.