4 C 140/2021-29 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení. Žalobní návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný byl od [datum] do [datum] zaměstnancem žalobkyně. Na základě vyrozumění soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], který rozhodl o provedení exekuce srážkami ze mzdy žalovaného, vznikla žalobkyni povinnost srazit finanční prostředky ze mzdy žalovaného v období od února do března [rok] v celkové výši [částka]. Dle exekučního příkazu měly být žalovanému strženy finanční prostředky za měsíce leden a únor [rok] (tedy z výplatních termínů únor a březen [rok]). Jelikož exekuční příkaz nebyl ještě v právní moci, finanční prostředky byly vyplaceny žalovanému, přestože měla žalobkyně finanční prostředky ponechat na tzv. zvláštní deponii. V únoru [rok] žalobkyni doručena výzva exekutora k úhradě srážek ze mzdy žalovaného za uvedené období a žalobkyně byla tedy nucena částku [částka] na exekuci žalovaného uhradit. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, jelikož žalovanému bylo vyplaceno plnění, na jehož výplatu neměl nárok. Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Následně zaslala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu, nicméně ze strany žalovaného nedošlo k žádné úhradě. 2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum] a platebním rozkazem ze dne [datum], které se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byly proto zrušeny. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud účastníky, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci byli poučeni o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, avšak na výzvu soudu nereagoval, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně zaslala s předeslaným postupem výslovný souhlas. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] vyplývá, že soudní exekutor [titul] [příjmení] [příjmení] exekutorského úřadu [okres], se sídlem [adresa] o provedení exekuce srážkami ze mzdy u žalobkyně jako zaměstnavatele žalovaného. Z výzvy soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] je zřejmé, že žalobkyně byla vyzvána k zaslání částky [částka] jako srážky ze mzdy žalovaného za měsíce leden a únor [rok]. Částečný výpis z účtu žalobkyně prokazuje odeslání částky [částka] na požadovaný účet soudního exekutora. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Odeslání prokazuje podací lístek. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí rovněž podací lístek, 6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalobkyně byla povinna provádět žalovanému jako svému zaměstnanci srážky ze mzdy, nicméně za měsíce leden a únor [rok] byla celá mzda vyplacena žalovanému. Žalobkyně na výzvu soudního exekutora uhradila částku odpovídající výši srážek ze mzdy [částka] na účet soudního exekutora. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť získal majetkový prospěch tím, že mu žalobkyně vyplatila částku [částka], přestože měla být vyplacena soudnímu exekutorovi. V důsledku toho má žalobkyně právo na vydání toho, co plnila. 7. Právní institut bezdůvodného obohacení není výslovně v zákoníku práce obsažen. S ohledem na subsidiární povahu občanského zákoníku se proto i bezdůvodné obohacení v pracovněprávních vztazích řídí § 2991 až 3005 občanského zákoníku. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Po právní stránce dospěl soud s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil částkou ve výši [částka] a musí žalobkyni vydat, oč se obohatil v souladu s § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Přestože žalobkyně žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, žalovaný svou povinnost nesplnil. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by částku [částka] jako plnění bez právního důvodu žalobkyni do dnešního dne uhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla zde ponechána třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.