6 C 171/2021-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 878 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 878 Kč od 8.9.2020 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný jako provozovatel vozidla r.z. [anonymizováno] [číslo] zapsaného v registru vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti v období od 1.7.2019 do 31.10.2019, 123 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 10 578 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil, ačkoliv byl k jeho úhradě vyzván dne výzvou odeslanou dne 24.6.2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný je veden v registru silničních vozidel v rozhodném období jako vlastník motorového vozidla r.z. [anonymizováno] [číslo] - nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizováno] [hmotnost] včetně, pro které nebylo od 1.7.2019 do 31.10.2019 sjednáno pojištění odpovědnosti. Výzvou k úhradě ze dne 24.6.2020 odeslanou žalovanému dne 24.6.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku za porušení povinnosti sjednat pojištění k vozidlu v období od 1.7.2019 do 31.10.2019 tj. 123 dní po 86 Kč, ve výši 10 578 Kč a náhradě nákladů 300 Kč, vše do 30 dnů ode dne doručení a současně žalovaného poučila o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku. Výzva byla žalovanému doručena 26.6.2020. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalovaný jako vlastník vozidla zapsaného v registru silničních vozidel porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu, sjednat pojištění odpovědnosti k vozidlu, které nebylo vedeno jako vyřazené, vyvezené, zaniklé nebo odcizené. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 1 z.č. 168/1999 Sb. nárok vůči žalovanému na úhradu příspěvku za každý den porušení povinnosti od 16.10.2019 do 12.12.2019 ve výši dle § 4 odst. 5 ve spojení s § 2 písm. o) a § 2a vyhlášky č. 417/2017 Sb. 86 Kč včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Nárok žalobkyně, která vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 z.č. 168/1999 Sb. shledal soud důvodným, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i ohledně úroků z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb., neboť nezaplacením dluhu řádně a včas se žalovaný ocitl v prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 878 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu.