3 C 1/2022-26 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku celkem 936 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o nájmu [číslo] 2005, jejímž předmětem byl nájem pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Nájem byl prodloužen až do [datum]. Roční nájemní bylo sjednáno ve výši 312 Kč se splatností do 31. 12. běžného roku. Žalovaná neuhradila nájemné za období let [rok] [číslo]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. K žalobě se žalovaná vyjádřila na základě výzvy soudu tak, že proti žalované částce nemá námitek, její úhradu ale neeviduje. Zároveň namítala neúčelnost nákladů řízení, kdy mezi stranami vede žalobkyně další spor na částku 750 Kč zahájený ve stejný den. 3. U nařízeného jednání provedl soud všechny navržené důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: smlouvu o nájmu [číslo] [rok] uzavřenou mezi žalovanou jako nájemcem a žalobkyní jako pronajímatelem dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně pronajala žalované pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] s tím, že nájem se sjednal na dobu určitou od [datum] do [datum]. Strany se dohodly na automatickém prodloužení nájmu v případě, že žádná ze stran písemně 30 dní před skončením doby nájmu neoznámí, že dál nehodlá setrvat v nájemním vztahu. Smlouva byla takto prodloužena opakovaně do [datum] Smlouvou bylo dohodnuto nájemné ve výši 312 Kč ročně, jak vyplynulo z přílohy k nájemní smlouvě. Žalovaná nájemné neuhradila za období let 2018 [číslo]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum], což prokazuje detail datové zprávy. Výzva byla převzata žalovanou dne [datum]. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradila, resp. sama ve vyjádření uvedla, že úhradu neeviduje. <i>4. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>5. Podle ustanovení § 663 zákona č. 40/1964 Sb. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.</i> <i>6. Podle ustanovení § 671 zákona č. 40/1964 Sb. nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.</i> <i>7. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu při posouzení důkazů dle ustanovení § 132 o.s.ř. a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku 2005, tak nárok z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 podle dosavadních právních předpisů, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník. 9. V dané věci posoudil soud smluvní vztah jako nájemní smlouvu na nájem pozemku dle ustanovení § 663 zákona č. 40/1964 Sb. Smlouva byla shledána platnou. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, neboť poskytla žalované dohodnuté pozemky a byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na straně žalované spočívající v hrazení nájemného. Žalovaná však svým závazkům ze smlouvy o nájmu nedostála, když nezaplatila dohodnuté nájemné v celkové výši 936 Kč za nájemné za roky [rok] [číslo]. Splatnost nájemného za jednotlivé roky nastala vždy k 31. 12. daného roku. Žalovaná závazek dosud nesplnila, soud tak vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 936 Kč. 10. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., posoudil soud prodlení žalované dle tohoto zákona a proto je žalovaná povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. U požadovaného úroku z prodlení je na místě stanovit jeho výši v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení z dlužného nájemného požaduje vždy za dlužný rok od 1. 1. následujícího roku, neboť toto vyplývá ze smlouvy. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 691,27 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 936 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 677,08 Kč za 56 ujetých km v částce 477,08 Kč (43,90 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 877,08 Kč ve výši 814,19 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 o.s.ř. v třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 o.s.ř. Námitku žalované, že žalobkyně podala ve stejný den proti žalované ještě jednu žalobu na částku 750 Kč, a soud by tedy měl tento postup hodnotit jako neúčelný, považuje soud za zcela bezpředmětnou. Je pouze věcí žalobkyně, jakým způsobem vede své spory. Pokud by žalovaná uhradila již na výzvu ze dne [datum] své závazky, tak by nebyla podána ani jedna žaloba a dané náklady by žalované vůbec nevznikly.