3 C 18/2022-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 500 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobní návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně (dříve [právnická osoba]) dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne [datum], kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s čl. 8 všeobecných podmínek žalobkyně měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to 3x [typ] [anonymizována dvě slova] sériové číslo [číslo], sériové [číslo] sériové číslo [číslo], 3x přístupová karta [číslo] [číslo] a [číslo]. Tato technická zařízení, která žalovaná od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na formuláři o provedení ze dne [datum], v rozporu se svými povinnostmi žalovaná žalobkyni po ukončení smlouvy [číslo] nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy [číslo] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého set-top boxu a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty. Žalobkyně pro neplnění podmínek ze strany žalované spočívající v nehrazení poplatků od smlouvy odstoupila k datu [datum]. Žalovaná byla vyzvána dne [datum] ze strany právního zástupce žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení. Žalovaná ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyni nesplnila, a to ani částečně, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky v celkové výši 19 500 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. – dříve [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], na základě níž byly žalované poskytovány sjednané služby a pronajata tři technická zařízení. Žalovaná souhlasila se sjednáním smluvních pokut za nevrácení, poškození nebo zničení zapůjčené přístupové karty ve výši 1 500 Kč a za nevrácení, poškození nebo zničení zapůjčeného STB ve výši 5 000 Kč. Z formuláře o převzetí ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná převzala přístroje se sériovými čísly [číslo], [číslo] a [číslo] a karty se sériovými čísly [číslo], [číslo] a [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací pro službu [služba] [anonymizováno] a zvláštní podmínky pro službu [služba] [anonymizována tři slova], kde je v čl. 4 sjednána povinnost žalované vrátit technické zařízení žalobkyni nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaná byla na tuto svou povinnost upozorněna výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne [datum] a následně jí byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní výzva, o jejímž odeslání dne [datum] svědčí podací lístek. <i>4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku, podle něhož v důsledku fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba] odštěpením. S účinností ode dne [datum] došlo ke změně obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba]</i> <i>5. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v platném znění, se za službu elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálu po síti elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací.</i> <i>6. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V důsledku ukončení smlouvy ke dni [datum] vznikla žalované v souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu televizního vysílání [služba] [anonymizováno] povinnost vrátit veškerá technická zařízení žalobkyni nejpozději do 10 dnů. Žalovaná však tuto povinnost ani přes upomínání žalobkyně nesplnila, a proto má žalobkyně nárok na zaplacení smluvních pokut sjednaných přímo ve smlouvě [číslo] částkami 3 x 5 000 Kč za tři nevrácené set-top boxy a 3 x 1 500 Kč za tři nevrácené přístupové karty v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku. 8. Soud dospěl na podkladě zjištěného skutkového stavu věci a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je tedy důvodný v plném rozsahu. Žalovaná nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svůj závazek z předmětné smlouvy splnila. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši, neboť do dnešního dne žádnou smluvní pokutu neuhradila. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 19 500 Kč s příslušenstvím. 9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (u zdejšího soudu např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne [datum], kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.