3 C 187/2022-20 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobce podal dne [datum] soudu návrh na zrušení povinnosti hradit žalované výživné, které mu bylo stanoveno na základě rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobce uvedl, že žalovaná dle jeho názoru již nestuduje, neboť již ukončila studium na vysoké škola a dle jejího sdělení je od [datum] na úřadu práce je tedy schopna se sama uživit. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že studium ukončila státní závěrečnou zkouškou dne [datum], nyní je registrovaná na úřadu práce a hledá si zaměstnání. S ukončením studia brala věc výživného za uzavřenou a po otci nic nepožadovala. S rozhodnutím o zrušení vyživovací povinnosti souhlasí. Ani jeden z účastníků se k nařízenému jednání nedostavil. Soud vycházel z listinných důkazů předložených stranami. Soud ze spisu zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] zjistil, že dne [datum] bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce hradit na výživu žalované částku 8 000 Kč měsíčně se splatností k 15. dni v měsíci. Z potvrzení Úřadu práce soud zjistil, že od [datum] je žalovaná evidována v seznamu uchazečů o zaměstnání. <i>Podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>Podle ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.</i> <i>Podle ustanovení § 161 odst. 2 o.s.ř. platí, že není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.</i> Při právním hodnocení věci se soud dle ustanovení § 163 o.s.ř. zabýval tím, zdadošlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zrušení výživného a konstatoval, že tato změna byla prokázána. Žalovaná sama uvedla a doložila soudu, že od července 2022 je evidována na Úřadu práce a že ukončila studium na vysoké škole. Se zrušením výživného souhlasila. Je zřejmé, že se žalovaná je schopna živit sama. S ohledem na ustanovení § 911 občanského zákoníku tedy o zanikla povinnost žalobce hradit na výživu žalované výživné a soud rozhodl o zrušení této povinnosti žalobce stanovené výše uvedeným rozsudkem, který se tímto rozhodnutím také v tomto smyslu mění. Vzhledem k tomu, že tímto rozsudkem soud neukládá povinnost k plnění, ale povinnost k plnění ruší a zároveň žalobce nežádal zrušení povinnosti ke konkrétnímu datu, nastane vykonatelnost ke dni právní moci rozsudku dle ustanovení § 161 odst. 2 o.s.ř. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nenavrhoval přiznání nákladů a ani neuváděl, že by mu nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.