3 C 191/2022-50 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 064,81 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Právním titulem prvního žalobního návrhu je cena odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období od [datum] do [datum] a druhý nárok představuje smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu a pokuta za náklady spojené s vymáháním dluhu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena do vlastních rukou [datum]. Vůči žalované bylo sice vedeno u Krajského soudu v Brně insolvenční řízení pod č. j. [insolvenční spisová značka], nicméně s ohledem na to, že v tomto řízení žalované dluh vznikl po prohlášení úpadku na majetek žalované, lze toto řízení provést. Navíc bylo ke dni rozhodnutí soudu insolvenční řízení vůči žalované již pravomocně zastaveno. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem dne [datum] obsahující podrobné smluvní podmínky. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny a ceník elektřiny. Žalované byla dne [datum] vyúčtována částka 26 888,47 Kč za odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] a dále za období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována částka 9 176,34 Kč. Součástí faktur je podrobný rozpis spotřeby elektřiny v zúčtovacím období. Následně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila z důvodu neplacení ceny elektřiny, což je prokázáno podacím archem. S ohledem na předčasné ukončení smlouvy vyúčtovala žalobkyně žalované dne [datum] smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za 25 měsíců nevyužití smluveného odběru. Dále byla žalované vyúčtována smluvní pokuta v upomínce [číslo] ve výši 100 Kč za odeslání upomínky. Žalované byla zaslána dne [datum] předžalobní výzva, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“). Smlouva byla shledána platnou. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. 5. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie, jež svým obsahem odpovídá povaze kupní smlouvy. Žalovaná se zavázala žalobkyni platit cenu za odebranou elektřinu. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost, když do sjednaného odběrného místa dodávala elektrickou energii, nicméně žalovaná se dostala do prodlení s platbami záloh na služby, v důsledku čehož došlo k přerušení dodávky energie a následně k odstoupení od smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala dlužnou pohledávku fakturou na částku 35 964,81 Kč, která však nebyla dosud uhrazena. V souladu s ostatními ujednáními v rámci smluvních podmínek a ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč v důsledku předčasného ukončení smlouvy a 100 Kč za odeslání upomínky. Soud vzal za prokázané, že žalovaná splatný nedoplatek 35 964,81 Kč za dodanou energii a související služby v období od [datum] do [datum] ani smluvní pokutu žalobkyni dosud neuhradila a existence závazku za žalovanou i jeho výše byla dostatečně prokázána. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 46 064,81 Kč s příslušenstvím. 7. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost nároku dle vyúčtování. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 021 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 843 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 064,81 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.