3 C 255/2021-44 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky ve výši [částka] s příslušenstvím, [částka] a náhradu nákladů řízení. Právním titulem prvního žalobního návrhu je cena odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období od [datum] do [datum] a druhý nárok představuje smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] obsahující podrobné smluvní podmínky. Žalovaný obdržel informace pro zákazníka spotřebitele. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny a ceník elektřiny. Žalovaný obdržel plán záloh a plateb na budoucí období. Žalovanému byla zaslána dne [datum] upomínka a dne [datum] byl upozorněn na přerušení dodávky v případě nezaplacení dluhu. Odeslání je potvrzeno poštovním podacím archem. Dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zahájení realizace přerušení dodávky. Vyúčtováním smluvní pokuty [číslo] byl žalovaný vyzván k zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka] za 9 měsíců. Smluvní pokuta ve výši [částka] nabyla splatnosti dne [datum]. Spolu s odstoupením od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo žalovanému zasláno vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] vystavené na částku [částka]. Následné opravné vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] bylo vystaveno na částku [částka] s datem splatnosti [datum]. Součástí faktur je podrobný rozpis spotřeby elektřiny v zúčtovacím období. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“). Smlouva byla shledána platnou. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. 5. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie, jež svým obsahem odpovídá povaze kupní smlouvy. Žalovaný se zavázal žalobkyni platit cenu za odebranou elektřinu. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost, když do sjednaného odběrného místa dodávala elektrickou energii, nicméně žalovaný se dostal do prodlení s platbami záloh na služby, v důsledku čehož došlo k přerušení dodávky energie a následně k odstoupení od smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala dlužnou pohledávku fakturou znějící po opravě na částku [částka], která však nebyla dosud uhrazena. V souladu s ostatními ujednáními v rámci smluvních podmínek a ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši [částka] v důsledku předčasného ukončení smlouvy. Soud vzal za prokázané, že žalovaný splatný nedoplatek [částka] za dodanou energii a související služby v období od [datum] do [datum] ani smluvní pokutu žalobkyni dosud neuhradil a existence závazku za žalovaným i jeho výše byla dostatečně prokázána. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši [částka] s příslušenstvím. 7. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost prvního nároku dle opravné faktury. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.