3 C 8/2022-19 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 801 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [obec a číslo] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Při sepsání protokolu byla žalovaná přítomna a protokol podepsala. Žalovaná dlužnou částku co do důvodu a výše uznala a zavázala se ji uhradit. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu vyhlášky č. 82/2011 Sb. a tuto částku 17 801 Kč žalované vyúčtovala. Žalovaná však dlužnou částku do dnešního dne ani zčásti neuhradila, ani přes písemnou upomínku žalobkyně. Splatnost vyúčtování škody byla stanovena do 14 dnů ode dne vystavení faktury. Následující den se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně proto požaduje zaplacení částky ve výši 17 801 Kč s úrokem z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud účastníky, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci byli poučeni o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované bylo usnesení spolu s žalobou zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno jí bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Přesto se účastníci na výzvu soudu nevyjádřili, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z předloženého zápisu o provedené kontrole odběrného místa a z protokolu o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie vyplývá, že dne [datum] byl na adrese [adresa] zjištěn odběr elektrické energie bez uzavřené platné smlouvy o dodávce elektřiny. Smlouva byla ukončena dne [datum]. Bezesmluvní elektroměr byl demontován. Žalovaná byla kontrole přítomna a uvedla, že by nadále chtěla elektřinu odebírat. Částka za neoprávněný odběr elektřiny byla vypočtena na základě podkladů pro výpočet výše škody ve smyslu ustanovení § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Žalovaná dne [datum] dluh písemně uznala co do důvodu a do výše 14 711,70 Kč bez DPH a s žalobkyní uzavřela dohodu o náhradě škody. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalované za neoprávněný odběr elektřiny částku v odpovídající výši 17 801 Kč s datem splatnosti ke dni [datum]. Žalované bylo zasláno dne [datum] upozornění na nepřijatou platbu a následně dne [datum] výzva k úhradě, kterými byla vyzvána k úhradě evidovaného dluhu. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena. 5. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., i podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném znění (dále jen energický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. 6. Podle ustanovení § 51 odst. 2 energického zákona se neoprávněný odběr zakazuje. 7. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 8. Podle ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny; při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. 9. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu z distribuční soustavy spravované žalobkyní v období od [datum] do [datum]. Tímto svým jednáním žalovaná naplnila skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona, čímž žalobkyni prokazatelně vznikla škoda určená výpočtem podle vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve výši 17 801 Kč, kterou žalovaná do dnešního dne žalobkyni neuhradila. Jelikož žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu, má povinnost nahradit v penězích vzniklou škodu. Tímto žalobkyně prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši. 11. Bylo přihlédnuto i k učiněnému uznání dluhu žalovanou ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku, kterým byla založena vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, které lze učinit po té, co dluh vznikl. Uznáním dluhu přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka. Pokud by tedy žalovaná namítala, že dluh nevznikl, že byl splněn, nebo že jinak zanikl, musela by to prokázat. Žalovaná byla však po celou dobu řízení nečinná. Na základě zjištěného skutkového stavu vzal soud za prokázané, že žalovaná svou platební povinnost nesplnila a dlužnou pohledávku za neoprávněně odebranou elektřinu dosud neuhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 801 Kč s příslušenstvím. 12. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena v termínu splatnosti, dostala se žalovaná do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a je proto povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po splatnosti faktury. Žalobkyni tak bylo vyhověno i v části příslušenství pohledávky a úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů tak, jak je ve výroku I. uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle ustanovení § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje