3 C 80/2022-65 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 107 377,59 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dříve též pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o finančním leasingu - Leasingovou smlouvu [číslo] Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu, splátkový kalendář a předávací protokol. Na základě uzavřené leasingové smlouvy právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému, jakožto leasingovému nájemci, k užívání předmět leasingu na dobu 36 měsíců. Žalovaný se zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit 36 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu a neplnil tak řádně a včas své závazky, čímž podstatně porušil ustanovení smlouvy. Na základě tohoto porušení ze strany žalovaného ve smyslu ustanovení všeobecných obchodních podmínek právní předchůdce žalobkyně smlouvu předčasně ukončil pro hrubé porušení smluvních ujednání ke dni [datum], o čemž žalovaného písemně vyrozuměl. Žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Dlužná částka ke dni postoupení činila 107 377,59 Kč s příslušenstvím. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil usnesením pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] svou místní nepříslušnost a zároveň rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena. 4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z leasingové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako podnikatelem a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] (tehdy vystupující pod [právnická osoba] Leas, a.s.), [IČO], vyplývá předmět leasingu [věc] [anonymizováno 5 slov] [rok], jehož pořizovací cena činí 680 000,05 Kč vč. DPH. Doba pronájmu byla sjednána na 36 měsíců. Leasingové pravidelné nájemné bylo dohodnuto částkou ve výši 20 638 Kč měsíčně. Výše těchto splátek a jednotlivé termíny splatnosti vyplývají ze splátkového kalendáře vystaveného v den podpisu smlouvy. Záloha na splátky ve výši 170 000 Kč byla dle čl. VI. odst. 1 všeobecných smluvních podmínek splatná před převzetím předmětu leasingu. Podle čl. XI. má nájemce po uplynutí doby leasingové smlouvy a řádném a včasném splacení všech závazků vůči pronajímateli právo koupě předmětu leasingu za dohodnutou kupní cenu 1 000 Kč zvýšenou o DPH. Všeobecné smluvní podmínky leasingu [právnická osoba] jsou nedílnou součástí smlouvy ve smyslu ustanovení § 273 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“) a zakotvují práva a povinnosti mezi smluvními stranami, a žalovaný se zavázal je dodržovat. Dle předávacího protokolu byl předmět leasingu předán žalovanému dne [datum]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] pozbyl platnosti původní splátkový kalendář od splátky [číslo]. Dle nového splátkového kalendáře činí výše 13. – 36. měsíční splátky 22 510 Kč. Z důvodu nezaplacení leasingových splátek a smluvních sankcí právní předchůdce žalobkyně ukončila leasingovou smlouvu ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k předání předmětu leasingu do [datum]. Žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne [datum] předžalobní výzva k plnění. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy obsahující seznam postupovaných pohledávek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky inkasní společnosti dopisem ze dne [datum], je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 7. K osobě žalovaného soud uvádí, že leasingovou smlouvu uzavřel dne [datum] jako fyzická osoba podnikající pod jménem [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], nicméně dle výpisu z registru ekonomických subjektů zanikla živnost žalovaného [datum]. Žalovaným je proto nyní fyzická osoba [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa]. 8. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku [rok], nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 podle dosavadních právních předpisů. 9. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o finančním pronájmu s možností převodu vlastnictví na nájemce. Smlouva o finančním leasingu není v českém soukromém právu upravena, nicméně definici finančního leasingu lze nalézt v ustanovení § 21d zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Finančním leasingem se rozumí přenechání věcí, jež jsou hmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli, a to za úplatu a dále za podmínky, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci, a při vzniku smlouvy musí být ujednáno právo uživatele na takový převod. 10. Pojmem leasingové smlouvy se zabývá např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle něhož je podstatou leasingové smlouvy zpravidla pronájem konkrétní věci na předem stanovené období a za dohodnuté splátky, přičemž součástí smlouvy bývá i ujednání o možnosti koupi pronajaté věci. Finanční leasing dlouhodobě a za úplatu převádí nejen veškerá užívací práva k předmětu leasingu na nájemce, ale i povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a rizika s užíváním věci v rozsahu stanoveném smlouvou. Pro posouzení obsahu smluvního ujednání o nákladech spojených s leasingem je proto nezbytné zjištění obsahu leasingové smlouvy a to nejen v části upravující vztahy mezi konkrétními účastníky, ale i v části všeobecných smluvních podmínek leasingu, poskytovaného leasingovou společností, pokud jsou tyto všeobecné smluvní podmínky nedílnou součástí smlouvy. 11. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (stanovisko sp. zn. Cpjn 204/2007, rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) je leasingová smlouva smlouvou nepojmenovanou (inominátní) ve smyslu ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, podle něhož účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Možnost uzavřít i smlouvu, která není jako smluvní typ upravena v zákoně je jedním z projevů autonomie vůle jako prostředek lidské svobody v soukromém právu, která je omezena právním řádem. [příjmení] byla platně uzavřena inominátní smlouva, musí účastníci dostatečně určit předmět svých závazků a smluvní ujednání musí být dostatečně konkrétní, aby z nich vyplývala práva a povinnosti stran. Předmět závazku považuje tedy soud za dostatečně určený prostřednictvím obsahu samotné smlouvy. 12. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením a ustálené rozhodovací praxi dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Leasingová smlouva uzavřená jako smlouva inominátní ve smyslu ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku byla shledána platnou, neboť smluvní strany dostatečně vymezily práva a povinnosti finančního leasingu. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel leasingu splnil svůj závazek předat žalovanému jako příjemci leasingu