4 C 109/2019-98 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce navrhl, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 83 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu zdůvodnil tím, že je spoluvlastníkem k podílu id. ¾ a žalovaná je spoluvlastníkem k id. ¼ a to pozemku parc. č. St [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí]. Žalovaná sporné nemovitosti užívá ve větším rozsahu, než činí její spoluvlastnický podíl. Ve skutečnosti užívá nemovitost v rozsahu cca ½ a nadužívá tedy nemovitosti v rozsahu spoluvlastnického podílu id. ¼. Úplatu za nadužívání id. ¼ žalobce vyčíslil částkou 2 367,50 Kč měsíčně, a to s odkazem na znalecký posudek znalce [jméno] [jméno], vyhotovený v řízení vedeném u [soud] [anonymizováno] v [obec] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], kde byl řešen obdobný nárok pouze za jiné časové období. Předmětem žaloby v tomto řízení je bezdůvodné obohacení za období od [datum] do března [rok], tedy za 36 měsíců po 2 367,50 Kč tedy 85 230 Kč. 2. O žalobě rozhodl soud platebním rozkazem ze dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu si žalovaná v zákonné lhůtě podala odpor, takže platební rozkaz byl podle § 174 odst. 2 o.s.ř. zrušen. K odporu proti plat. rozkazu žalovaná namítla, že svůj spoluvlastnický podíl nikterak nenadužívá, ale užívá pouze výlučně podíl, který jí náleží. Pokud se jedná o finanční částku požadovanou žalobcem, pak žalovaná namítla, že žaloba nespecifikuje dostatečně požadovanou částku ve výši 2 367,50 Kč za měsíc užívání. Dále uvedla, že„ z procesní opatrnosti vznáší kompenzační námitku ve výši 80 576 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody ve výši 24 326 Kč a dále z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 56 250 Kč“. Uvedla, že tuto skutečnost je schopna prokázat rozhodnutím [soud] [anonymizováno] v [obec] [obec], které je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. 3. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil skutková tvrzení. Poukázal na to, že užívané prostory žalovanou jsou stejné jako v předchozím období, kdy o nároku žalobce bylo rozhodováno ve věci vedené u [soud] [anonymizováno] v [obec] [obec] sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná užívá jedno podlaží rodinného domu, žalobce druhé. Každý z účastníků užívá byt o stejné kvalitě a tyto byty jsou prakticky o shodné výměře. Žalovaná užívá v podstatě stejnou výměru jako žalobce, z čehož je zřejmé, že nadužívá svůj vlastnický podíl. 4. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o pokračování v řízení, neboť řízení ve věci [spisová značka] skončilo usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]. 5. Usnesením ze dne [datum] byl žalované ustanoven k ochraně jejích zájmů opatrovník [titul] [jméno] [příjmení], advokát, a to s ohledem na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalované. Zvoleným postupem soud chránil práva žalované a současně bylo zajištěno, aby nebylo bráněno žalobci ve výkonu práva realizovaného žalobou. Usnesení nabylo právní moci [datum]. 6. Žalovaná prostřednictvím opatrovníka podala vyjádření, které bylo doručeno soudu dne [datum]. Jednak namítá, že užívá výlučně část domu v prvním podlaží, ostatní části nemovitosti nejsou žalovanou užívány a v rozhodném období užívány nebyly. Dále namítá, že nelze použít znalecký posudek z předchozího soudního sporu mezi účastníky, neboť„ nelze stanovit výši nájmu k výše uvedené části domu, kterou žalovaná užívá, když tento posudek se vztahuje k nemovitosti celé“. Konečně žalovaná namítla, že v rozhodném období do nemovitosti investovala značnou finanční částku, čímž došlo k jejímu zhodnocení. Konkrétně uvedla, že uhradila přestavbu elektrických rozvodů a zřízení nového odběrného místa pro dodavatele energie, kdy v rámci této investice uhradila částku 50 000 Kč, dále napojení nemovitosti na kanalizaci pro veřejnou potřebu v hodnotě 8 000 Kč, odstranění staré malby a realizaci nové výmalby, plotů a bran v částce 20 000 Kč, výmalbu vnitřních částí nemovitosti v hodnotě 50 000 Kč, nátěr oken v částce 40 000 Kč a provedení rozvodů tepla a úhradu za koupi instalaci a instalaci radiátorů v hodnotě 150 000 Kč. Uvedla, že doklady o těchto investicích budou doloženy v dodatečné lhůtě. Navrhla vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění výše uvedených investic a zhodnocení nemovitosti. Dále poukázala na to, že po rozhodnou dobu zajišťovala vytápění nemovitosti, což doložila třemi fakturami v celkové částce 80 751,98 Kč. Uvedla, že označené náklady je soud povinen zohlednit v případě, že dospěje k závěru, že žalovaná je povinna uhradit plnění ve prospěch žalobce. 7. K objasnění obsahu citovaného podání žalované byl opatrovník žalované při jednání dne [datum] vyzván k upřesnění v tom smyslu, zda se jedná o započtení vzájemných pohledávek (k žádnému zápočtu doposud nedošlo), nebo zda se jedná o vzájemný návrh. Bylo poukázáno na to, že v případě, že by se mělo jednat o započtení pohledávek, muselo by se vycházet z toho, že žalovaná uznává nárok žalobce a na svou obranu navrhuje započtení pohledávek jako způsob zániku nároku. 8. Opatrovník žalované uvedl, že údaje uvedené v písemném podání doručeném soudu [datum] nemíní jako započtení, ale jedná se o vzájemný návrh, kterým žalovaná uplatňuje nárok na úhradu poměrné části investic, ve výši 246 000 Kč a na poměrnou část nákladů za energie v částce 20 188 Kč. Soud usnesením tento žalovanou uplatněný nárok vůči žalobci vyloučil k samostatnému řízení, a to s přihlédnutím k tomu, že projednání obou nároků účastníků by nebylo v zájmu hospodárnosti řízení, neboť ohledně nároku žalobce již byly provedeny nezbytné důkazy, zatímco ohledně nároku žalované nebyla doposud ani dostatečná skutková tvrzení a nebyly navrženy ani předloženy žádné důkazy. 9. Žalovaná při jednání dne [datum] na dotaz soudu zda užívá spornou nemovitost ve stejném rozsahu, jak je uvedeno v rozsudku ve věci [spisová značka] potvrdila, že užívá byt v prvním patře. Souhlasila také s tím, že celý byt je uzamčen ovšem jednu místnost v tomto bytě, konkr. ložnici neužívá a ani dříve jí neužívala. Uvedla, že tato neužívaná místnost se nachází vedle obývacího pokoje a bylo by možné jí stavebními úpravami oddělit 10. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem id. ¾ a žalovaná je vlastníkem id. ¼ nemovité věci, a to pozemku parc. [číslo] zahrada a budovy p. [číslo] rodinný dům, které jsou zapsány na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec]. 11. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 12. Ze spisu [soud] [anonymizováno] [obec] sp. zn. [sp. zn.] [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že žalobce [celé jméno žalobce] podal dne [datum] proti žalované [celé jméno žalované] žalobu o zaplacení 67 500 Kč s příslušenstvím. V podstatě se jedná o obdobný nárok, jak ve věci [spisová značka] pouze za jiné časové období, a to konkr. za období od ledna [rok] do března [rok] tedy za 27 měsíců, kdy žalobce se domáhá bezdůvodného obohacení pro nadužívání sporné nemovitosti žalovanou, a to po 2 500 Kč měsíčně, což za 27 měsíců činí 67 500 Kč. Po obsáhlém dokazování výslechem svědků, místním šetření i znaleckým posudkem vydal soud dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozsudek, kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 58 192,50 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a v té části žaloby, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 9 307,50 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. V rozsudku jsou konstatovány výpovědi svědků [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří popisovali způsob a rozsah užívání sporné nemovitosti každým z účastníků. Dále bylo provedeno místní šetření, při kterém soud velmi podrobně zjistil a popsal způsob a rozsah užívání sporné nemovitosti. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívá jedno podlaží rodinného domu, žalobce druhé. Ostatní prostory domu jsou společné a není nikomu bráněno je užívat. Pokud jde o zamčené prostory ve sklepě, ani jeden z účastníků do nich nemá přístup. Soud tedy dovodil, že pokud jsou ve sklepních prostorech domu umístěny věci třetí osoby, nelze ani jednomu účastníku toto klást k tíži a označit jej za osobu, která prostor výlučně užívá. Pokud jde o pozemky, bylo zjištěno, že jsou přístupné oběma účastníkům. Jediné prostory, které jsou trvale uzamčeny a nejsou přístupné druhému účastníkovi, jsou tedy místnosti sloužící k jejich bydlení. Soud vyšel v tomto řízení ze závěru, že každý z účastníků užívá svůj byt o stejné kvalitě (byť není vymezen jako bytová jednotka) a tyto byty jsou prakticky o shodné výměře. Žalovaná užívá v podstatě stejnou výměru jako žalobce. Pokud některé prostory mohou užívat oba dva a není v tom druhým z účastníků bráněno, neznamená výlučné užívání pouze jedním z nich to, že by se na úkor druhého první bezdůvodně obohacoval. Bylo zjištěno, že pozemek