4 C 19/2022-21 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 945 Kč s příslušenstvím představující kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 34,04 Kč a náhrady nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacený televizní poplatek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena do vlastních rukou. 3. Žalobkyně na výzvu soudu ohledně podrobnější specifikace žalované částky reagovala podáním ze dne [datum] tak, že žalobu z důvodu technického pochybení vzala zpět co do částky 540 Kč s tím, že netrvá ani na úroku z prodlení. 4. Podle § 96 odst. l o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není. 5. V souladu s výše citovaným § 96 odst. 1 o.s.ř. soud řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I. zastavil, neboť žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět. Souhlas žalované se zpětvzetím návrhu nebyl vyžadován, neboť s ohledem na ustanovení § 96 odst. 4 o.s.ř. by její případný nesouhlas byl právně neúčinný. 6. Jelikož účastnící konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků od února roku 2021 a předžalobní upomínka ze dne [datum], kterou si dle dodejky žalovaná osobně převzala. 7. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalovaná se od února roku 2021 stala držitelem televizního přijímače, v důsledku čehož jí vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských radiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Podle § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou povinnost dle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a ani přes výzvu žalobkyně jako provozovatele vysílání nezaplatila řádně a včas televizní poplatek za tři měsíce, vznikl jí dluh vůči žalobkyni ve výši 405 Kč s příslušenstvím. V této části žaloby žalobkyně prokázala existenci závazku za žalovanou, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu nezaplaceného televizního poplatku neuhradila. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 405 Kč. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. V ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. je upraveno rozhodováním soudu o náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci. Účastníku, který měl věci převážný úspěch, soud přizná poměrnou část nákladů řízení proti účastníku, který měl ve věci převážný neúspěch. Podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno je povinen hradit jeho náklady. V projednávané věci v průběhu řízení vzala žalobkyně z větší zčásti žalobu zpět, řízení tedy bylo v této části zastaveno a z hlediska procesního zavinila toto částečné zastavení řízení žalobkyně. Jelikož žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.