4 C 95/2022-83 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. V žalobě, která byla doručena [název soudu] [anonymizováno] dne [datum], žalobkyně navrhla, aby žalovanému byla stanovena povinnost přispívat na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně od [datum] po dobu pobírání rodičovského příspěvku. V žalobě poukázala na to, že s žalovaným měla známost od července 2019 do prosince 2021, kdy vztah žalovaný ukončil. V roce 2020 se účastníkům narodila dcera [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Kromě vyživovací povinnosti k této dceři má žalobkyně vyživovací povinnost na syna [jméno] [příjmení], narozeného [datum], který studuje na střední škole v [obec] [anonymizováno]. Poukázala dále na to, že její příjem tvoří pouze rodičovský příspěvek ve výši 9 570 Kč, příspěvek na dceru [jméno] [jméno] 1 130 Kč, na syna [jméno] 1 300 Kč a výživné na dceru 3 000 Kč a na [jméno] 5 000 Kč Náklady na bydlení činí 9 500 Kč. Ohledně žalovaného uvedla, že je zaměstnaný, má dvě vyživovací povinnosti a je spolumajitelem pozemků a podílových fondů. 2. Usnesením [název soudu] [anonymizováno] ze dne [datum] byla vyslovena místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena [název soudu]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 3. K žalobě se žalovaný písemně vyjádřil podáním, které bylo doručeno soudu dne [datum]. Potvrdil, že účastníci jsou rodiči dcery [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum]. Uvedl, že s žalobkyní žili jako druh a družka přibližně od jara roku 2020 v [obec] až do konce roku 2021, kdy se žalobkyně po Vánocích odstěhovala do [obec]. Potvrdil, že od července 2021 je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] a jeho čistý měsíční příjem zde činí kolem 20 tis. Kč. Jiné příjmy nemá. Pokud jde o další majetek zmiňovaný v žalobě, potvrdil, že před 3 lety zdědil po svém otci společně se svými dvěma dalšími sourozenci jistý majetek. K majetkovým poměrům žalobkyně se vyjádřil tak, že jeho bývala partnerka má kromě mateřských dávek další příjmy, a to z cestovní kanceláře, pro kterou pracuje. Souhlasil se stanovením výživného za dobu od [datum] do [datum], tedy do dosažení dvou let věku dcery účastníků. K navrhované výši výživného se vyjádřil tak, že toto částku shledává nepřiměřenou. 4. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení a předložila žádané důkazy. Uvedla, že skutečně od [datum] do [datum] pracovala pro CK [název], od [datum] žádný vedlejší příjem nemá. 5. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 6. Mezi účastníky je nesporné a rodným listem bylo prokázáno, že účastníci jsou rodiče nezletilé [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] [název soudu] [anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] schválil dohodu rodičů, podle které nezletilé [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] se svěřuje do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu částkou 3 000 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že bylo zjištěno z Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec], že otec nezletilé nepobírá dávky státní sociální podpory, ani dávky hmotné nouze. Matka nezletilé pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 570 Kč a přídavky na dceru [jméno] [jméno] a [jméno]. Ze zprávy zaměstnavatele otce bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí 19 038,50 Kč. Matka s nezletilou i synem, který studuje střední školu, žije v pronajatém městském bytě, náklady spojené s bydlením činí 8 800 Kč. Potvrdila, že na nezletilou jí otec od [datum] posílá částku 3 000 Kč měsíčně. Otec má dvě vyživovací povinnosti, tedy k nezletilé [jméno] [jméno] a k synovi z prvního manželství [jméno], kterému je 14 let a na kterého platí 2 000 Kč měsíčně. 7. Pokud jde o majetkové poměry žalobkyně bylo ze zprávy Úřadu práce ČR, Krajský [pobočka], kontaktní pracoviště [obec] zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byly žalobkyni vypláceny přídavky na nezletilou [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] v částce 1 130 Kč a žalobkyni rodičovský příspěvek ve výši 9 570 Kč. Na syna [jméno] bylo v uvedeném období vypláceno žalobkyni [datum] příspěvek na dítě ve výši 1 000 Kč, [datum] částka 1 000 Kč, a [datum] částka 1 380 Kč. Tvrzení žalovaného o tom, že žalobkyně měla majetkový prospěch z činnosti pro cestovní kancelář v průběhu let 2021 2022 nebylo prokázáno. Žalovaný sice předložil soudu určité inzeráty zveřejňované na internetu žalobkyní obsahující nabídky zájezdů či pobytů do zahraničí. Žalobkyně k tomu potvrdila, že takové inzeráty podávala, nicméně na takové inzeráty dle jejího tvrzení nikdo nereagoval a cestovní kancelář jí tedy za zprostředkování nijak nehonorovala. 8. Rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] byla schválena dohoda rodičů, na základě které se otec [jméno] [příjmení] zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], částkou 5 000 Kč měsíčně. 9. Ze zprávy [územní celek] bylo zjištěno, že žalobkyni je vyčísleno měsíční nájemné vč. záloh za služby od [datum] za byt velikosti 3+1 celkem 6 695 Kč vč. zálohy za elektřinu ve vyčíslené výši 60 Kč. Nové měsíční zálohy byly upraveny následně od [datum] na 1 050 Kč a od [datum] na 1 500 Kč. Žalobkyně jako důkaz předložila Dohodu o provedení práce bez data uzavření i podpisů, ve které je vyznačen jako zaměstnavatel x [právnická osoba], přičemž touto dohodou se žalobkyně jako zaměstnanec zavazuje provést pro zaměstnavatele práci proškolení nových prodejců v období od [datum] do [datum] za sjednanou odměnu 1 000 Kč měsíčně hrubého. V návaznosti na tvrzení žalovaného si soud vyžádal zprávu od [právnická osoba] [právnická osoba], která potvrdila, že žalobkyně není a nikdy nebyla zaměstnankyní této cestovní agentury [právnická osoba], dohodu o provedení práce s datem [datum] a s podpisy obou smluvních stran, tedy [právnická osoba] jako zaměstnavatele a [celé jméno žalobkyně], jako zaměstnance, je zřejmý obsah dohody, jak je citována shora. Ze mzdových listů předložených [právnická osoba] [anonymizováno] je zřejmé, že žalobkyně v průběhu roku 2020 pobírala mzdu za období od ledna do května v průměru ve výši 9 285 Kč. V roce 2021 a 2022 žádnou mzdu či odměnu žalobkyně nepobírala. Pracovní smlouvu u společnosti [právnická osoba] žalobkyně uzavřela dne [datum], kdy pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] s dohodnutou mzdou 10 050 Kč. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] byla mzda zvýšena na 11 175 Kč měsíčně. 10. Pokud jde o majetkové poměry žalovaného, tento byl zaměstnán do [datum] u společnosti [právnická osoba], kde v období od ledna 2020 do června 2020 činila jeho čistá měsíční mzda 13 164 Kč, za období od července 2020 do prosince 2020 činila průměrná mzda 12 531 Kč a za období od ledna 2021 do června 2021 činil průměrný výdělek 9 253 Kč. [příjmení] pracovní smlouvu u [právnická osoba] s.r.o. uzavřel žalovaný dne [datum], přičemž jeho průměrný čistý měsíční příjem činil od července 2021 do prosince 2021 19 608 Kč a v období od ledna 2022 do dubna 2022 činil 20 330 Kč. K prokázání dalších majetkových poměrů žalovaného byl připojen spis Okresního soudu [obec], sp. zn. [spisová značka], z něhož bylo zjištěno, že na základě usnesení ze dne [datum] v řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] (otci žalovaného) nabyli aktiva pozůstalosti žalovaný a jeho dva sourozenci a to v hodnotě 7 160 742,10 Kč. Aktiva tvoří zejm. nemovitosti v k.ú. [obec], v [obec] [anonymizována dvě slova], v [část obce] [anonymizována dvě slova] a [část obce], a dále práva a povinnosti k účtům a podílové listy. Žalovaný potvrdil, že část ze zděděných nemovitostí byla prodána v roce 2000 za 1 900 000 Kč s tím, že každý ze tří dědiců získal 1/3 této částky. Potvrdil také, že zděděnou část podílových listů z části zpeněžil. Část získaných finančních prostředků z prodeje využil na rekonstrukci nemovitosti, koupi auta a dle jeho vyjádření má momentálně na dvou účtech celkem 190 000 Kč. 11. Podle § 920 odst. 1 věta první občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let po narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 12. Podle § 922 odst. 1, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle odst. 2 tyto citované ustanovení, výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 13. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence, dochází z pravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí apod. Je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity dané existencí společného dítěte přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Účelem posuzovaného institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet před