6 C 187/2022-64 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující žalobkyně byla účastníkem řízení vedeného u [název soudu], pod sp. zn. [spisová značka] ve sporu o zaplacení částky 8 600 000 Kč s příslušenstvím či o darování bytové jednotky č. [rok] v bytovém domě [adresa] stojícím na parcele [číslo] s ní souvisejícího podílu na společných částech domu [adresa] ve výši ideálních [číslo] a podíl na pozemku [číslo] ve výši ideálních [číslo], vše v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce]. Toto řízení bylo zahájeno žalobou doručenou soudu prvního stupně [datum]. Řízení bylo skončeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které bylo doručeno právnímu zástupci žadatelky dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] učinila výzvu vůči žalované, která potvrdila její přijetí přípisem ze dne [datum]. 2. Žalovaná se vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 103 958,04 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. Řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí], žalobkyně v něm vystupuje v procesním postavení žalované. Dne [datum] byla doručena žalované žaloba (od tohoto data byla žalovaná v nejistotě ohledně výsledku řízení a mohla jí vznikat nemajetková újma). Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým se připouští změna žaloby. Dne [datum] byl ustanoven znalec. Dne [datum] byl vydán rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne [datum] byl vydán rozsudek odvolacího soudu, kterým se napadený rozsudek potvrzuje. Dne [datum] bylo vydáno usnesení dovolacího soudu, kterým se dovolání odmítá. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování prostřednictvím listin a znaleckého posudku. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou, soud II. stupně jednou a Nejvyšší soud také jednou. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako běžný. V rámci posuzovaného řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo. V posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/0998 Sb. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Ze shodných tvrzení účastníků i stanoviska žalované bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované dne [datum] uplatnila nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 103 958,04 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Tento nárok byl žalovanou posouzen jako neoprávněný. 5. Z připojeného spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení zahájeno dne [datum], žalobkyně v něm vystupuje v procesním postavení žalované. Předmětem řízení byla částka 8 600 000 Kč, která měla být žalobkyní zaplacena [titul] [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Podáním doručeným soudu dne [datum] došlo ke změně petitu, kdy se [titul] [anonymizována dvě slova] [příjmení] nadále domáhá zaplacení výše uvedené částky, načež žalovaná se může svého závazku zprostit alternativně tím, že [titul] [anonymizována dvě slova] [příjmení] daruje určenou bytovou jednotku. Z úředního záznamu ze dne [datum] je patrno, že žalovaná požádala o nahlédnutí do spisu, což ji bylo umožněno. Dne [datum] byla doručena žalované žaloba. Vyjádření žalované ve věci bylo soudu doručeno dne [datum]. První jednání bylo na žádost právního zástupce žalobkyně odročeno z původního termínu [datum] na termín [datum]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým se připouští změna žaloby. Dne [datum] byl ustanoven znalec. Lhůta k vypracování znaleckého posudku byla na žádost znalce prodloužena do [datum], následně do [datum]. Soud vyzval zástupce žalobkyně k vyjádření ke znaleckému posudku přípisem ze dne [datum], ten požádal o prodloužení lhůty k vyjádření až do [datum], když vyjádření soudu zaslal až [datum]. Dne [datum] byl vydán rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne [datum] byl vydán rozsudek odvolacího soudu, kterým se napadený rozsudek potvrzuje. Dne [datum] bylo vydáno usnesení dovolacího soudu, kterým se dovolání odmítá. Usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] byla ústavní stížnost [titul] [anonymizována dvě slova] [příjmení] odmítnuta. 6. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen „ OdpŠk“ – stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. 9. Dle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, ze dne 25. 1. 2012„ Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován; odškodňována je tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného. Tato nejistota je nutně spojena (až) s okamžikem, kdy se poškozený o zahájení řízení nebo o tom, že řízení probíhá, dozví. Bez vědomosti o probíhajícím řízení, které je způsobilé do jeho právního postavení zasáhnout, nemůže být poškozený ve stavu nejistoty ohledně jeho výsledku a nemůže mu tedy v jejím důsledku vznikat ani nemajetková újma.“ 13. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v předmětném posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“). Nesprávným úředním postupem je mj. porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Pro to, aby byla dána odpovědnost žalované za škodu ve smyslu zákona, a to ust. § 1 ve spojení s ust. § 26 zákona, je třeba, aby byly splněny současně tři předpoklady, a to jednak odpovědnostní titul, tj. nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi oběma výše uvedenými podmínkami. Pokud jedna z uvedených podmínek chybí, není dána bez dalšího odpovědnost žalované za škodu. 14. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané vě