6 C 194/2022-17 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se dne [datum] přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od [datum] do [datum] celkem v částce 3 510 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ustanovení § 7 odst. 3) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ustanovení § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od [datum] do [datum] v celkové výši 3 510 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Žalobkyně uhradila částku 63 Kč jakožto náklad na upomínání žalovaného, byla jí proto tato částka v souladu s ust. § 513 o.z. přiznána. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, které ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu náleží právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. V dané věci soud nepovažuje náklady na právní zastoupení žalobce za účelně vynaložené, neboť odporuje principům spravedlnosti, jež by se měla televize snažit naplňovat při všech svých činnostech, a to s poukazem na existenci Útvaru správy a vymáhání soudních poplatků České televize, kdy tento právní útvar České televize disponuje pracovníky, jež by měli být schopni vést spory týkající se neuhrazených televizních poplatků, když paušálně nelze očekávat uplatnění specializovaných znalostí (srov. nález Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3344/12 ze dne 24.07.2013). Při zohlednění nejen rozhodnutí soudu bez nařízení jednání, minimalizace hotových nákladů, neboť veškerá podání jsou v elektronické podobě, má soud za to, že žalobce i bez svého právního zástupce disponuje dostatečnými schopnostmi k uplatnění nároku vůči žalovanému. Z těchto důvodů soud považuje za účelně vynaložený náklad řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. jen soudní poplatek ve výši 400 Kč vybraný dle sazebníku položka 2 bod. 1 písm. a) z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, v platném znění. Dále za účelně vynaložené náklady soud považuje náhradu za dva učiněné úkony, a to za předžalobní upomínku a podanou žalobu dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 14b odst. 5 o.s.ř., když žalobkyni by právo na úhradu těchto nákladů vzniklo v případě, kdy by nebyla zastoupena a není důvodu ji tyto náklady nepřiznat, když zastoupena je, ale její zástupce nemá právo na odměnu.