6 C 214/2022-37 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Dne [datum] podal žalobce u soudu návrh na zvýšení výživného. Návrh zdůvodnil tím, že od poslední úpravy výživného došlo na jeho straně ke změně poměrů v souvislosti s jeho věkem a potřebami. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k jednání se nedostavila. 3. Soud provedl dokazování rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], ze kterého bylo zjištěno, že naposledy bylo žalované uloženo na výživu žalobce hradit částku 1 500 Kč měsíčně. žalobce byl tehdy jako nezletilý svěřen do péče otce spolu s dalšími třemi sourozenci ([jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození]). Otec žalobce byl zaměstnán s průměrným čistým příjmem 18 539 Kč, žalovaná pobírala mzdu ve výši 13 883 Kč. Žalobce byl studentem prvního ročníku [název školy] [anonymizováno 5 slov] [obec]. S žalovanou se žalobce nestýkal. 4. Potvrzením o studiu bylo prokázáno, že žalobce studuje 3. ročník denního studia na CSŠ pedagogická a sociální [obec]. Z potvrzení školy bylo prokázáno, že se studiem má zvýšené výdaje, pravidelně dosahující částky bezmála 3 000 Kč měsíčně, nadto mimořádné výdaje ve výši 9 550 Kč ročně (školní rok [rok] [rok]). Ve školním roce [rok] [rok] tyto náklady vzrostly na částku 3 332 Kč měsíčně, mimořádné výdaje zatím od začátku školního roku činily 5 120 Kč, další výdaje se však očekávají. Od ledna [rok] došlo k opětovnému navýšení částky ubytování žalobce, a to na částku 1 200 Kč (původně 1 000 Kč). 5. Dohodou o pracovní činnosti bylo zjištěno, že žalovaný si přivydělává jako pedagog volného času, měsíčně si dle jeho výpovědi vydělá částku 400 Kč (100 Kč / hodinu). 6. Z potvrzení zaměstnavatele žalované bylo zjištěno, že ta dosahuje průměrného měsíčního příjmu za měsíce srpen – září [rok] částky 20 005 Kč. Z vyjádření úřadu práce bylo zjištěno, že žalovaná nepobírá žádné dávky státní sociální podpory. 7. Příjmy otce žalobce byly prokázány jeho výplatními páskami, ze kterých je patrno, že za posledních 12 měsíců vydělal částku 32 888 Kč měsíčně, tato částka je však výrazně ovlivněna dnovým bonusem ve výši přibližně 6 400 Kč. 8. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, ani je nikterak nezpochybnila. 9. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 10. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 11. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 12. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 13. Podle § 919 o. z. nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti. 14. Podle § 921 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. 15. Podle § 922 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 16. Podle § 923 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 17. Po provedeném dokazování a v návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že jsou v řešené věci dány důvody pro zvýšení výživného, jelikož došlo ke změně poměrů odůvodňující takový postup. Od poslední úpravy výživného uplynuly 2 roky – tato okolnost plynutí času je předpokladem pro zhodnocení výše výživného a jeho schopnosti pokrýt zvyšující se potřeby oprávněného zejména v dnešní době změněných ekonomických podmínek ve společnosti. Je nutné připomenout, že obecně je důvodem pro zvýšení výživného uplynutí doby tří let, avšak zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, jakým způsobem žalobci jakožto oprávněnému narůstají jeho životní náklady a jakým zásadním způsobem došlo ke změně příjmu žalované, má soud za to, tyto okolnosti představují v souhrnu tzv. podstatnou změnu poměrů předvídanou ustanovením § 923 odst. 1 o. z. 18. Při stanovení výživného soud aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení § § 911 - 923 o. z. a vycházel z toho, že žalovaná má mimo žalobce další tři vyživovací povinnosti, oba povinní rodiče (žalovaná i otec žalobce) vykonávají pracovní činnost, kdy z těchto činností mají logicky opakovaný příjem, a jejich výdaje obecně je nutno označit za běžné. Poměry žalované nebyly známy až na výši jejího příjmu ze zaměstnání. Z tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovaná bydlí v pronájmu, na výživné pravidelně nehradila, to je jí nyní strháváno exekučně a dluh na výživném neměla. S žalobcem se žalovaná dlouhodobě nestýká. K tomu však soud zdůrazňuje, že jestliže žalovaná opakovaně neplnila vyživovací povinnost, nestýká se s žalobcem a nejeví o něj jakýkoli zájem, aby alespoň stanovením vyživovací povinnosti žalovaná naplňovala svou roli rodiče. Soud uzavírá, že při úvahách o konkrétní výši výživného vycházel ze skutečnosti, že žalovaná je schopna dosahovat pravidelného čistého příjmu ve výši okolo minimálně 20 000 Kč měsíčně a zároveň, že má další vyživovací povinnost k nezletilým dětem. 19. Na straně žalobce došlo k nejvíce zřetelné změně poměrů, kdy zde soud vyhověl návrhu a změnil ve smyslu § 922 o. z. výživné zpětně od podání návrhu. S ohledem na výše rozvedené závěry a zjištěné osobní, majetkové a příjmové poměry žalované a oprávněné a důvodné potřeby žalobce rozhodl soud o zvýšení výživného na částku 2 600 Kč měsíčně s účinností od [datum] do budoucna. 20. Soud současně svým rozhodnutím změnil rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým byla vyživovací povinnost otce k dceři naposledy upravena. 21. Žalované v rozhodném období, tj. v období od [datum] do [datum], vznikl v důsledku zvýšení výživného dluh ve výši 1 810 Kč ([datum] do [datum] ve výši 710 Kč, od [datum] do [datum] ve výši 1 100 Kč). Lhůtu pro uhrazení dluhu soud stanovil s ohledem na částku a poměry žalované dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 3 dny od právní moci tohoto rozsudku. 22. O nákladech řízení bylo v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce se nákladů řízení výslovně vzdal.