6 C 215/2022-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 9 110 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou mezi sebou žalovaný a žalobkyně uzavřeli distančním způsobem. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Aktuální výše dluhu, minimální výše splátky a splatnost splátky byla žalovanému oznamována výpisem z úvěru. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy ve výši 1 000 Kč, nadto také úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího v měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků. V případě splatnosti celého dluhu, pak úrok ve výši 8 % ročně z celé splatné dlužné částky. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného (částka 2 747 Kč). Dle smlouvy se žalovaný zavázal hradit také náhradu účelně vynaložených nákladů v případě prodlení se splácením dluhu (částka 121 Kč). Jelikož žalovaný svému závazku řádné nedostál a nehradil poskytnutý úvěr, stal se v souladu s úvěrovou smlouvou, celý dluh splatným ke dni [datum]. 2. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč, když forma čerpání byla upravena v článku 3. smlouvy. Splácení úvěru bylo upraveno v článku 4. smlouvy, když se žalovaný s žalobkyní dohodli, že splátka je určena v minimální výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. V článku 5. smlouvy byl sjednán výše uvedený poplatek za poskytnutí a čerpání úvěru, a to ve výši 20 % z čerpané jistiny. V článku 6. smlouvy byl dohodnut úrok a jeho přirůstání k jistině, ve znění článek 6.5. pak bylo sjednáno právo žalobkyně zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splácením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce. Čerpání úvěru je doloženo výpisem z účtu, kdy je zřejmé, že žalovaný dne [datum] čerpal úvěr ve výši 5 000 Kč. Výpisy k revolvingovému úvěru bylo prokázáno, že žalovaný na čerpaný úvěr ničeho neuhradil. Dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval. 4. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč, přičemž žalobkyně vyčerpala úvěr ve výši 5 000 Kč. Pro nikoli řádně splácení byla nesplacená část úvěru ve výši 9 110 Kč prohlášena ke dni [datum] za okamžitě splatnou a žalovaný se následujícího dne ocitl v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným, tak i její výši, nadto soud musel konstatovat, že požadované částky za náklady na vymáhání odpovídaly smluvním ujednáním (částka 121 Kč zahrnuta v žalované jistině). Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] (první den prodlení po splatnosti celé dlužné částky) do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 110 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.