6 C 77/2022-72 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 3 537 Kč s příslušenstvím. K důvodům žaloby uvedla, že žalobkyně prostřednictvím internetových stránek společnosti x [právnická osoba] [webová adresa] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru. Žalovaný se zaregistroval na stránkách žalobkyně, kde zadal své identifikační údaje, přičemž totožnost žalovaného byla ověřena tzv. ověřovací platbou ve výši 1 Kč odeslanou z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného žalobkyni. Žalobkyně takto uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatky v celkové výši 3 099 Kč, a to jednorázovou splátkou do 30 dní od uzavření smlouvy. Strany si ve smlouvě ujednaly poplatek 99 Kč za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu v případě prodlení žalovaného s úhradou dluhu ve výši 3 % z nesplacené jistiny. Žalovaný však nezaplatil ničeho, ačkoliv byl vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru dne [datum], když žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč prostřednictvím webových stránek [webová adresa], kterou žalobkyně přijala. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč do 30 dnů. Poplatek 99 Kč je poplatkem za poskytnutí půjčky. Žalobkyně poskytla částku 3 000 Kč žalovanému dne [datum], avšak žalovaný na úhradu dluhu ničeho nezaplatil. Součástí smlouvy o úvěru bylo také ujednání v úvěrové smlouvě, kterým se žalovaný zavázal v případě prodloužení doby splatnosti úvěru zaplatit žalobkyni poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka 99 Kč, poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč. Dle sazebníku poplatků odst. 2 činí smluvní pokuta, kdy je klient v prodlení se splacením úvěru déle než 29 dní, 3 % z dlužné jistiny, v tomto případě 90 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dvakrát 100 Kč jako účelně vynaložených nákladů za upomínky z [datum] a z [datum] Celkem žalobkyně požadovala po žalovaném uhrazení částky skládající se z jistiny ve výši 3 000 Kč, 99 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, dvakrát 100 Kč jako účelně vynaložené náklady, 49 Kč za sms servis, 99 Kč za bezpečnou splátku a smluvní pokutu 90 Kč. Žalovaný tak nadále žalobkyni dluží částku 3 537 Kč. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli obsahově smlouvu o úvěru dle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, které sice smlouva označovala jako poplatek, ale jelikož smlouva sama definovala poplatek jako cenu za poskytnutí úvěru, jedná se o platbu, která plní stejnou funkci jako úroky. Dle smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 3 099 Kč nejpozději do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do [datum] a nezaplatil-li, ocitl se dnem následujícím v prodlení dle § 1970 o.z. Prodlením žalovaného vznikla dle smlouvy povinnost zaplatit také smluvené poplatky. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť nároky žalobkyně byly důvodné a zavázal žalovaného k zaplacení částky 3 537 Kč, když prodlením vznikla žalovanému povinnost hradit také úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost k úhradě smluvní pokuty byla žalovanému stanovena v souladu s ust. § 2048 o.z., když smluvní pokuta byla sjednána dostatečně určitě. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 3 537 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.