14 C 216/2022-57 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované vydání měřícího zařízení – plynoměru výrobního čísla [číslo] umístěného v bytové jednotce č [číslo] na adrese [adresa]. K důvodům žaloby uvedla, že pro žalovanou vybavila odběrné místo bytovou jednotku [číslo] [adresa] plynoměrem výrobního čísla [číslo] (dále jen plynoměr). Jelikož však došlo k ukončení distribuce plynu do tohoto odběrného místa z důvodu neplacení k 1. 12. 2021, byla žalovaná opakovaně vyzývána dne 28. 12. 2021, 21. 2. 2022, 5. 4. 2022 k zpřístupnění za účelem demontáže plynoměru, avšak žalovaná na její výzvy nereagovala a plynoměr nezpřístupnila a nevydala. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V rámci provedeného dokazování soud ze Smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 17.9.2011 včetně řádu provozovatele distribuční soustavy zjistil, že se žalobkyně zavázala vůči žalované připojit odběrné plynové zařízení v bytě na adrese [adresa]. 4. Ze zápisu o výměně ze dne 7. 10. 2014 bylo zjištěno, že plynoměr pro žalovanou na adrese [adresa] [číslo] byl vyměněn za plynoměr [číslo]. Žalobkyně předložila také fotografii tohoto plynoměru. 5. Z výpisu z webové aplikace bylo zjištěno, že obchodník s plynem [anonymizováno] [právnická osoba] podal žádost o ukončení distribuce plynu na odběrné místo žalované [adresa] k 1.12.2021 z důvodu neplacení. 6. Z Oznámení o neoprávněném odběru ze dne 28. 12. 2021, 21. 2. 2022 a 5. 4. 2022 doručované žalované jak na adresu místa spotřeby, tak na adresu [adresa], podacího archu pošty, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k součinnosti při demontáži měřidla a byla upozorněna na to, že od 21. 12. 2021 je další odběr plynu na adrese spotřeby posuzován jako neoprávněný odběr. 7. Z protokolů o demontáži ze dne 10. 12. 2021 a 27.4.2022 bylo zjištěno, že se žalovaná snažila demontovat plynoměr [číslo] ve dnech 6. 12. 2021, 10. 12. 2021, 12. 1. 2022, 9. 3. 2022, 27. 4. 2022, avšak ani v jednom případě nebyla úspěšná pro nepřítomnost žalované. Dřívější majitelka bytu paní [příjmení] zemřela a žalovaná jezdí do bytu jen občas. Z fotografií předložených žalobkyní bylo zjištěno, že na zvonku a schránce domu [anonymizováno] [ulice], [obec] je uvedena jen [jméno] [příjmení]. 8. Z emailu ze dne 21. 1. 2022 bylo zjištěno, že se žalobkyně obrátila na [anonymizována čtyři slova] se žádostí u součinnost při demontáži plynoměru. 9. Dne 23. 6. 2022 se prostřednictvím emailu obrátila na žalobkyni sama žalovaná s tím, že ofotila plynoměr na adrese [ulice a číslo] [obec], aby technik nemusel jezdit k odečtu. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 9. 2022 včetně podacích lístků pošty bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k součinnosti při demontáži plynoměru před podáním žaloby. Výzvy byly zasílány žalované jak na adresu místa spotřeby, tak [obec a číslo] i [obec a číslo]. 11. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz náhledem do katastru, neboť skutečnost, že žalovaná předmětnou bytovou jednotku užívá, má přístup k plynoměru, byla prokázána již emailem žalované ze dne 23. 6. 2022. 12. Soud hodnotil jednotlivé důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že listinné důkazy prokazují tvrzení žalobkyně, neboť zápis o montáži prokazoval, že na místě spotřeby žalované je nainstalován plynoměr výrobního [číslo] Smlouva o připojení k distribuční soustavě i výpis z webové aplikace se vztahovaly k totožnému místu spotřeby a o obě listiny obsahovaly stejnou identifikaci žalované. Veškeré výzvy k součinnosti a oznámení o neoprávněném odběru se vztahovaly na totožné místo spotřeby a současně umístění plynoměru v bytové jednotce užívané žalovanou bylo prokázáno emailem žalované ze dne 23. 6. 2022. Zjištění učiněná z listin vzal soud za prokázané také proto, že žádná ze stran neuplatnila námitky správnosti či pravosti, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaná ani netvrdila skutečnosti odlišné od skutkové verze žalobkyně. 13. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně vybavila místo spotřeby plynu žalované – bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa] [číslo], k jehož demontáži žalovaná neposkytla součinnost od 6. 12. 2021, ačkoliv na místě spotřeby došlo k ukončení smlouvy o sdružených dodávkách plynu z důvodu neplacení k 1.12. 2021. 14. Podle § 71 odst. 2 věta první z. č. 458/2000 Sb. energetický zákon platí, provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřícím zařízením odběrná místa zákazníků připojení k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 z. č. 458/2000 Sb. provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněním odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. Podle § 1040 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 15. Při právním hodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyně je provozovatel distribuční soustavy a vlastníkem měřícího zařízení, kterým bylo dle ust. § 71 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb. vybaveno odběrné místo žalované. Po ukončením smlouvy o sdružených dodávkách plynu v místě spotřeby žalované k 1. 12. 2021, je odběr plynu nadále považován za neoprávněný dle § 74 odst. 1 písm. a) z. č. 458/2000 Sb. V tomto případě vzniká žalobkyni dle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 z. č. 458/2000 Sb. oprávnění omezit distribuci plynu prostřednictvím demontáže měřícího zařízení. Žalovaná je povinna dle § 71 odst. 6 z. č. 458/2000 Sb. umožnit žalobkyni přístup k měřícímu zařízení za účelem odebrání. Jelikož žalovaná neposkytla žalobkyni přístup k měřícímu zařízení za účelem odebrání, zasáhla tak do jejího vlastnického práva k věci a žalobkyně je dle § 1040 odst. 1 o. z. oprávněna domáhat se vydání věci, která je jí neprávem zadržována. Z těchto důvodů uložil soud žalované povinnost vydat měřící zařízení uvedené ve výroku I tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. 17. Lhůtu plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 18. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu žalobkyně.