14 C 65/2023-17 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Manželé podali společný návrh na rozvod manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. V rámci provedeného dokazování vzal soud oddacím listem za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [adresa] v [anonymizováno]. Výpisem z centrální evidence obyvatel vzal soud za prokázané, že manželé nemají společné děti. Soud vzal za svá dle § 120 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) nesporná tvrzení účastníků, podle kterých manželé nejméně od srpna 2022 společně nežijí, nebydlí, nehospodaří, od této doby každý spravuje své záležitosti samostatně, žádný z nich nemá zájem na obnovení manželského soužití a oba považují tento stav za trvalý. Příčinou rozvratu manželství je rozdílnost povah a názorů účastníků vedoucí k častým konfliktům. Podle § 755 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Za splnění podmínek ust. § 755 o. z. soud manželství účastníků rozvedl, neboť soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno tak, že nelze očekávat jeho obnovení. Dle ust. § 756 o. z. soud zjistil také příčinu rozvratu manželství spočívající v rozdílnosti povah a názorů účastníků. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 23 z. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, tak že žádnému z účastníků právo nepřiznal, neboť manžel se práva na náhradu nákladů řízení vzdal a u manželky soud neshledal okolnosti, které by přiznání práva na náhradu nákladů řízení odůvodňovaly.