3 C 183/2023-12 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobce podal dne [datum] soudu návrh na zrušení povinnosti hradit žalované výživné, které mu bylo stanoveno na základě rozsudku zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalobce uvedl, že se s žalovanou dohodl na zrušení hrazení výživného k [datum] neboť v červnu 2023 úspěšně vykonala maturitní zkoušku a od [datum] je zaměstnána a je tedy schopna se sama uživit. Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemně tak, že souhlasí se zrušením výživného k [datum], kdy je pravdou, že od [datum] je zaměstnána. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud vycházel z listinných důkazů předložených stranami. Soud ze spisu [soud] [anonymizováno] č. j. [spisová značka] zjistil, že dne [datum] bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce hradit na výživu žalované částku 3 500 Kč měsíčně. Mezi stranami bylo nesporné, že od [datum] žalovaná pracuje. <i>Podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>Podle ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.</i> <i>Podle ustanovení § 161 odst. 2 o.s.ř. platí, že není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.</i> Při právním hodnocení věci se soud dle ustanovení § 163 o.s.ř. zabýval tím, zda došlo k podstatné změně poměrů odůvodňujících zrušení výživného a konstatoval, že tato změna byla prokázána. Žalovaná sama uvedla, že od [datum] pracuje. Se zrušením výživného souhlasila. Je zřejmé, že se žalovaná je schopna živit sama. S ohledem na ustanovení § 911 obč. zák. tedy zanikla povinnost žalobce hradit na výživu žalované výživné a soud rozhodl o zrušení této povinnosti žalobce stanovené výše uvedeným rozsudkem, který se tímto rozhodnutím také v tomto smyslu mění. Vzhledem k tomu, že obě strany navrhly zrušit povinnost hradit výživné k [datum], což odpovídá skutečnostem zjištěným z dokazování, tak soud rozhodl, že od [datum] se povinnost žalobce hradit výživné ruší. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nenavrhoval přiznání nákladů a ani neuváděl, že by mu nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud nerozhodoval o zrušení srážek ze mzdy žalobce, neboť toto je předmětem jiného řízení vedeného pod č. j. [spisová značka], kdy je na žalobci, aby po nabytí právní moci tohoto rozsudku se zrušení srážek ze mzdy domáhal v rámci uvedeného řízení.