11 C 112/2023-46 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 23 371,63 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 6. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru na sloučení předchozích úvěrů a půjček na základě, které žalovanému poskytla částku ve výši 94 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč, a to počínaje dnem 20. 7. 2017. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek, banka ke dni 2. 10. 2021 úvěr zesplatnila.2. Svou aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 5. 2022, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2022.3. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 6. 2017 bylo zjištěno, že tuto uzavřela banka se žalovaným, přičemž předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru bankou žalovanému ve výši 94 000 Kč. V odstavci 1.2 pak byly sjednány podmínky splácení, kdy poskytnutá částka měla být společně s úrokem z úvěru ve výši 11,90 % ročně splacena formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč. Odstavec 8.2 písm. b) ve spojení s odstavcem 8.1 smlouvy upravovalo zesplatnění úvěru.- z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 2. 10. 2021 bylo zjištěno, že banka prohlásila ke dni 2. 10. 2021 úvěr za zcela splatným.- z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 31. 8. 2021 bylo zjištěno, že banka vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 8 351 Kč do 2. 10. 2021 s upozorněním na možnost zesplatnění dluhu po tomto datu.- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2022 bylo zjištěno, že banka jakožto postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni jakožto postupníka. Předmětem postoupení byly pohledávky uvedené v příloze č. 1 smlouvy, a to včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2022 (podací lístek , číslo, ).- z výzvy k uhrazení závazku ze dne 14. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 25 480,79 Kč s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky.4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil a učinil tento závěr o skutkovém stavu:5. Dne 7. 6. 2017 se banka se žalovaným dohodla, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 94 000 Kč. Žalovaný tyto finanční prostředky vyčerpal a zavázal se tyto peněžní prostředky společně s úroky vrátit ve formě splátek ve výši 2 000 Kč. Žalovaný však svým povinnostem řádně nedostál, dostal se do prodlení, proto jej žalobkyně vyzvala, aby uhradil celou zbývající část, která byla vyčíslena ke dni 2. 10. 2021. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani po výzvě. Pohledávka banky za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.6. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení:7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Mezi bankou a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 94 000 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru dle splátkového kalendáře, přestože žalovaný po nějakou dobu hradil splátky, byl úvěr prohlášen ke dni 2. 10. 2021 za okamžitě splatný a žalovaný se následujícího dne ocitl v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky, když soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy, tak i její výši. Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 371,63 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy ohledně počátku prodlení byl akceptován návrh žalobkyně. (výrok I.)12. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 936 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 a.t. a náhrada DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 388 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II.)13. Lhůtu k plnění soud ve výrocích I. a II. stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.