3 C 102/2024 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 2. 2024 domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 112 Kč s příslušenstvím představující úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit žalobkyni podle pojistné smlouvy na životní pojištění č. smlouvy , číslo, za pojistné období od 16. 1. 2023 do 15. 5. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena do datové schránky dne 20. 5. 20243. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří pojistná smlouva č. , číslo, uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne 15. 7. 2020. Neplnění platebních povinností vyplývá z nutnosti zaslat žalovanému dne 26. 3. 2023 upomínku dlužného pojistného. Žalovanému byla zaslána informace o zániku pojistné smlouvy ke dni 15. 5. 2023 a následně informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy. Jelikož žalovaný zůstal nečinný, byla mu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána dne 5. 12. 2023 upomínka před podáním žaloby, o jejímž odeslání svědčí potvrzení o podání.4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti dle ustanovení § 2782 citovaného zákona a nezaplatil řádně a včas pojistné, ke kterému se smluvně zavázal, došlo k zániku pojištění. Podle ustanovení § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.5. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Pojistná smlouva byla shledána platnou a žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnil. Tím, že došlo k zániku pojištění, povinnost žalovaného zaplatit dlužné pojistné nezanikla. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni 15. 5. 2023. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou částku představující pojistné odpovídající poměrné části za období od 16. 1. 2023 do 15. 5. 2023 ve výši 10 112 Kč nezaplatil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 10 112 Kč s příslušenstvím.6. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 112 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.