3 C 113/2024-58 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 3. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 24 489,76 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) dne 18. 11. 2011 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky a Sazebník. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěrový rámec 10 000 Kč, na který žalovaná v průběhu let čerpala s tím, že úvěr byla povinna splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 5 % z částky vyčerpané v předcházejícím měsíci. Peněžní prostředky čerpala prostřednictvím kreditní karty a byla povinna nepřekročit sjednaný úvěrový rámec. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas a právní předchůdce ke dni 23. 4. 2023 smlouvu ukončil. K tomuto dni činila dlužná částka 27 858,74 Kč. Úrok z úvěru činil k tomuto datu 25,08 % ročně. Žalobkyně požaduje vedle jistiny ve výši 21 944,76 Kč také poplatky ve výši 3 545 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 2 368,98 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 906,18 Kč. Dále požaduje úrok z úvěru a z prodlení od kapitalizace do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne 27. 2. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.3. Před jednáním byla žalobkyně vyzvána dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, kdy žalobkyně doplnila, že poskytovatel vycházel z informací od žalované, která uvedla, že má příjem z důchodu 8 805 Kč a celkový příjem domácnosti byl 36 000 Kč. Výdaje byly odhadnuty na základě historických dat z ČSÚ.4. U jednání, ke kterému se dostavila pouze žalobkyně, byla tato opětovně poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalobkyně další důkazy neoznačila a soud tak po provedení důkazů připojených k žalobě a doplnění žaloby dospěl k těmto skutkovým závěrům:Strany mezi sebou dne 18. 11. 2011 uzavřely Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , číslo, , na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč čerpaný prostřednictvím kreditní karty (smlouva, dispozice ke smlouvě, produktové podmínky, všeobecné podmínky, sazebník poplatků). Celkem na splátkách uhradila žalovaná 122 949,08 Kč, kdy na jistinu bylo alokováno 64 908,42 Kč, na úroky 47 731,80 Kč a na poplatky 10 308,86 Kč (výpis ke kreditní kartě, platební historie). Dluh na jistině činí 21 944,76 Kč (platební historie). Příjmy žalované činili měsíčně 8 805 Kč (prohlášení banky, žádost o smlouvu). Výdaje nebyly prokázány nijak, stejně jako ostatní příjmy domácnosti. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru (upomínka ze dne 23. 4. 2023, předžalobní výzva 27. 2. 2024, podací lístek).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne 15. 11. 2023, jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovanou uvedenou v příloze č. 1 pod bodem 337. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 27. 11. 2023, což prokazuje podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.8. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Smlouva však nebyla s ohledem na ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. shledána platnou. Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti stanovuje věřiteli povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit, zda je budoucí dlužník v pozici spotřebitele schopen úvěr, popř. zápůjčku splatit. V tomto případě žalobkyně ani po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce, neboť ten vycházel pouze z údajů od žalované a potvrzení o příjmu. Vůbec se nezabýval výdaji, což je při výši příjmu 8 805 Kč měsíčně zcela na místě. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. Soud s ohledem na ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 2178/2018). Tedy nárok na úrok z úvěru a poplatky ze smlouvy s ohledem na neplatnost smlouvy nevznikl a soud dále posuzoval pouze nárok z jistiny a případného úroku z prodlení. Co bylo prokázáno je to, že ze strany žalobkyně bylo poskytnuto celkem na jistinu 86 853,18 Kč, a to 67 908,42 Kč do 13. 12. 2022 a 21 944,76 Kč od 14. 12. 2022, a to prostřednictvím kreditní karty. Zároveň bylo ale prokázáno, že žalovaná celkem uhradila žalobkyni (resp. právnímu předchůdci) částku 122 949,08 Kč. Dlužná jistina tedy byla ze strany žalované uhrazena v plné výši, a uhrazen byl i úrok z prodlení z jistiny od 24. 4. 2023, který činil ke dni vyhlášení rozsudku částku 4 680 Kč. Vzhledem k tomu, že byla celá žalovaná částka uhrazena, byla celá žaloba zamítnuta.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádné straně nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla zcela neúspěšná a žalované v řízení náklady nevznikly.